Na Yahoo Finance hovořili o stupňujících se útocích Donalda Trumpa směrem k Jay Powellovi, který stojí v čele americké centrální banky, s tím, že tyto útoky spolu se cly a některými dalšími vládními kroky táhnou dolů akciový trh. Hlavní ekonom investiční společnosti Apollo Global Management Torsten Slok k tomu uvedl, že hlavním bezprostředním rizikem jsou cla a jejich dopad na ekonomiku.
Podle Sloka existuje široká shoda na tom, že se musí srovnat obchodní podmínky mezi Spojenými státy a Čínou. Tomuto tématu se dlouhodobě věnují jak republikáni, tak demokraté a stejně tak je zřejmé, že Spojené státy byly doposud jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě jak na straně cel, tak na straně dalších překážek obchodu. „Všichni podle mě souhlasí s tím, že je dobré srovnat hrací pole,“ řekl ekonom. Ovšem o způsobu, jakým se to nyní dělá, se to už říci nedá.
Pokud jsou skokově zavedena vysoká cla na čínské dovozy, doléhá to tvrdě na řadu firem v USA včetně prodejců zboží, které z velké části přichází právě z Číny. Podle Sloka se tak dá čekat, že řada z nich zbankrotuje. Týká se to často malých firem, které přitom jako celek vytváří 80 % celkové zaměstnanosti v USA a jejich podíl na investičních výdajích v americké ekonomice je podobný. „Samozřejmě že hrozby směrem k Jay Powellovi jsou také důležitým faktorem, ale okamžitým rizikem jsou právě cla a jejich dopad na malé společnosti.“
Podle ekonoma je nyní 90% pravděpodobnost recese. Tu nazývá „dobrovolnou“, protože pochází právě z politiky, jejímž cílem by mělo být přenastavení mezinárodního obchodního systému. Slok připomněl řadu předchozích recesí, které pramenily z nějakého šoku, například z prasknutí internetové bubliny. Současný šok je přitom dán tím, jak je konkrétně implementována politika, která by měla vést ke zmíněné změně v obchodním systému. „Pokud nějaká společnost doposud prodávala třeba hračky dovážené z Číny, musí nyní hledat náhradu. Ale žádné rychlé řešení neexistuje, protože nic takového se v USA nevyrábí a možná tomu tak není ani v jiných zemích.“ V tomto smyslu by recese byla dobrovolná, protože Spojené státy by se k ní vydaly svým vlastním rozhodnutím.
Ekonom připomněl, že americký výrobní sektor nyní generuje jen asi 10 % celkové zaměstnanosti a podobný podíl má na celkové ekonomické aktivitě. Je to odraz dlouhodobého poklesu jeho významu, snaha o obrat sebou může nést řadu nákladů. Mohla by se například ubírat směrem ke slabšímu dolaru, ale to sebou nese řadu dalších důsledků. K tomu ekonom řekl, že je otázka, zda by Spojené státy vůbec dokázaly obnovit výrobu s dostatečně vysokou přidanou hodnotou. Pokud by se přitom zaměřovaly na oblasti, jako jsou velké jazykové modely a umělá inteligence, zde je přidaná hodnota skutečně vysoká. „Vyšší, než když vyrábíte trička nebo hračky.“
Dosažení cíle současné vlády tedy podle ekonoma ponese vysoké náklady a nemusí mít zdaleka takové přínosy. Opak by platil, pokud by se Američané zaměřovali na nové technologie a místo výroby investovali do nich. „Je vůbec žádoucí podporovat růst výrobního sektoru, a pokud ano, ve kterých oblastech?“ ptá se ekonom.
Zdroj: Yahoo Finance