Největší nadšenci do zlata si ho dnes nekupují proto, že dobře vypadá, nebo že pěkně zdobí krk či ruce, ale proto, že očekávají kolaps hodnoty papírových peněz a spolu s nimi civilizace samé. Cena žlutého kovu se proto neřídí tak přízemními faktory typu stavební aktivity v Číně, která je klíčovou proměnnou pro železo, ale spíše úvahami filozofičtějšího charakteru. Jako příklad může posloužit otázka: Je Barack Obama antikrist?
Ne všichni investoři se zlatem v portfoliu si doma schovávají pušky a brokovnice a nakupují zásoby lančmítových konzerv. Ani nefandí Glennu Beckovi, americkému akademikovi, podle něhož svět čeká zkáza a je třeba křečkovat zlaté cihličky a připravit se na nejhorší. Většině ale vývoj ve světě nahání strach. Eurozóna balancuje na hraně, americký deficit dosahuje děsivých výšin a inflace číhá za rohem, aby nebohé investory přes noc obrala o všechno. Obavy a nejistota katapultovaly 2. května cenu zlata na nový absolutní rekord 1577,57 USD za trojskou unci, tedy za deset let na šestinásobek. Nyní se kotace pohybují u 1545 USD, přičemž od začátku roku vzrostly o víc jak 8 %.
Těžařům vzácného kovu se tak dobře nedaří, což je novinka. Dříve existovala mezi vývojem ceny kovu a akcií jeho producentů poměrně úzká vazba, avšak v posledních pěti letech se zlato utrhlo a svoji hodnotu ztrojnásobilo, zatímco u těžařů došlo k nárůstu na pouhý dvojnásobek. Zdá se, že investoři věřící firmám, které zlato těží, jsou v porovnání s čistě komoditně orientovanými kolegy ohledně budoucího vývoje více při zemi.
To má několik prozaických důvodů. Stárnutí dolů způsobuje, že dobývání zlata se stává obtížnější a nákladnější. Vytěžená ruda vydává stále méně vzácného kovu – podle konzultantské firmy GFMS klesly výnosy v průměru o 30 % za posledních deset let. Je třeba kopat hlouběji. Podražilo palivo, stejně jako práce a zařízení, jelikož globální komoditní boom vyhnal mzdy horníků a vrtáků všeho druhu nahoru. Před deseti lety činily průměrné náklady na vytěžení jedné unce zlata něco přes 200 USD, minulý rok to bylo 857 USD.
Rovněž nacházení nových a nových ložisek není tak lehké jako dřív. Podle Metals Economics Group vydali těžaři v roce 2002 na průzkum 500 mil. USD. O šest let později už to byly 3 mld. USD, ale našlo se mnohem méně. Snadno přístupná ložiska už jsou zkrátka vytěžená.
Velcí hráči se ve snaze o navýšení zásob obrátili k akvizicím. Australský Newcrest loni koupil krajanskou společnost Lihir Gold za 8,7 mld. USD. Co se hodnoty týče, 31 % slučování a akvizic v těžařském průmyslu vloni připadlo na firmy dobývající zlato, uvádí se ve zprávě poradenské společnosti PwC. Sloučené firmy chtějí především snižovat náklady a často ve výsledku utrácí na průzkum méně, než vydávaly samostatně. To činí pravděpodobnost objevů nových ložisek ještě menší.
Celková těžba se minulý rok vyšplhala na nový rekord - 2689 tun. Jenže navzdory obřím investicím je to jen o trochu více, než kolik se těžilo před deseti lety. Investice do těžařů zlata navíc zahrnuje rizika, kterým komodita sama nečelí. Akvizice se nemusí vždy vyplatit. Doly nakonec nemusí obsahovat původně předpokládané zásoby. O nestabilitě některých zemí, v nichž se ložiska nacházejí, se ani není třeba zmiňovat.
Býci na zlatě sázejí na to, že cena půjde jen a jen nahoru. Těžaři si takovou míru optimismu dovolit nemohou, a někdy dokonce (zdravě) předpokládají opačný vývoj. Proto mnoho z nich svou produkci zajistilo na roky dopředu, ve snaze zajistit si stabilní cash flow a získat prostředky na další průzkum. Před takovými dvěma lety to mohlo být považováno za chvályhodnou obezřetnost, ale fanoušky zlata to odradilo. Těžaři na tom navíc prodělali značné peníze. Největší z nich, Barrick Gold, za poslední roky utratil za rušení zajišťovacích operací miliardy dolarů.
Zdaleka největší podíl na slábnoucí korelaci mezi těžaři a komoditou ale mají ETF/ETC produkty, tzv. indexové akcie, jejichž podkladovým aktivem je zlato a jež zároveň investora zbavují expozice na riziko spojené s těžbou. Během několika let se staly hitem a jejich emitenti ve svých trezorech nashromáždili kolem 2200 tun zlata, tedy téměř celoroční produkci.
Pokud se katastrofické scénáře naplní, budou moci býci prohlásit: „Vidíte, říkali jsme vám to“. Jestli se ale investoři jednoho dne probudí a zjistí, že zlato vlastně není o moc užitečnější než tulipány, čekají býky slušné ztráty. Pro těžaře to tak bolestivé nebude.
(Zdroj: The Economist, Bloomberg)