Německá kancléřka Angela Merkelová poprvé připustila, že nelze vyloučit insolvenci zadluženého Řecka. Podle dnešního vydání deníku Bild to řekla na úterním uzavřeném jednání poslaneckého klubu svých křesťanských demokratů a socialistů (CDU/CSU). Dosud přitom debaty o možném bankrotu Řeků striktně odmítala a kritizovala koaliční liberály (FDP), že jeho připouštěním znejišťují finanční trhy.
"Snažíme se insolvenci Řecka zabránit. Nemohu ji ale vyloučit," řekla Merkelová podle nejmenovaných účastníků jednání. Podle listu se uvnitř německé vlády dokonce počítá s tím, že by bankrot Atén mohl přijít už před Vánocemi, kdy vyčerpají další díl zahraniční pomoci.
Při úterním setkání s řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem přitom Merkelová slíbila, že Německo bude se svými partnery v eurozóně vůči Řecku solidární. Zopakovala, že je rozhodnuta Řecko a tím i euro zachránit za každou cenu.
"Poskytneme z německé strany veškerou požadovanou pomoc, aby se obnovila důvěra v Řecko," řekla kancléřka. "Jestliže je v sázce stabilita eura a zkušenosti posledních několika let říkají, že obtíže jedné země ohrožují naši společnou měnu, pak nás to zavazuje prokázat solidaritu," dodala. "Pomůžeme, pokud země udělá všechno, co má," podotkla nicméně. Papandreu na oplátku slíbil, že Řecko splní závazky dané mezinárodním věřitelům a bude uskutečňovat reformy, jimiž je zahraniční finanční pomoc podmíněna.
Jasno ohledně manévrovacího prostoru Řecka má bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Otmar Issing. V rozhovoru pro německý časopis Stern uvedl, že země jednoznačně musí opustit eurozónu. Dodal, že zemi nepostaví zpátky na nohy ani radikální úsporná opatření. Věřitelé budou podle něj muset Řecku odpustit minimálně polovinu dluhů.
Issing varoval, že dluhovou krizí by se mohly nakazit další členské země eurozóny. Tomu je podle něj zapotřebí zabránit, protože například Itálie je "příliš velká na to, aby ji ostatní zachraňovali".
Řecká vláda se minulý týden rozhodla rozšířit svá úsporná opatření. Snaží se tak přesvědčit zahraniční věřitele, aby uvolnili další peníze ze záchranného úvěru, které mají zemi pomoci odvrátit hrozbu platební neschopnosti. Řecký parlament v úterý schválil daň z nemovitosti. V Řecku, kde více než dvě třetiny lidí žijí ve vlastních domech, vyvolává daň bouřlivé protesty. Daní z nemovitosti chce vláda ucpat díru v rozpočtu a získat peníze na splácení státního dluhu. Část Řeků, jejichž příjmy se za poslední rok snížily v průměru o třetinu, však nebude patrně schopna daň zaplatit, což by mohlo vést k exekucím.
Do země by se dle prohlášení Evropské komise měla právě dnes vrátit Trojka, tedy zástupci EU, ECB a MMF. Najít mají rozuzlení, zda Řecko dostane další část finanční pomoci v rozsahu 8 miliard eur, které na chod země a průběžné splácení svých závazků nutně potřebuje.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé.
Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní, což má negativní dopad na ekonomickou aktivitu a vyvolává protesty obyvatel Řecka.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala EU a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc a dohodla se s nimi na tříletém úvěrovém programu v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci se summit eurozóny dohodl na druhém záchranném balíku za 109 miliard eur, k němuž mají přispět i soukromí věřitelé.
(Zdroj: Handesblatt, Bild, čtk, mediafax, DPA, AP, AFP)