Portugalsko se do konce letošního roku dostane do stejné dluhové krize jako Řecko, uvedl pro německý časopis Der Spiegel ředitel největšího světového dluhopisového fondu Mohamed El-Erian. Dodal, že letošní rok rovněž ukáže, zda se eurozóna rozpadne nebo zmenší.
Rozpad eurozóny je sice podle El-Eriana "méně pravděpodobný, ale rozhodně ho nelze vyloučit". Eurozóna by se podle něj mohla dostat z krize velmi rychle, kdyby se její členové "konečně chopili iniciativy". "Je tu spousta peněz, která stojí stranou a čeká, co se stane," řekl.
Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela požádat o zahraniční finanční pomoc. Země se dohodla s EU a MMF na záchranné půjčce v objemu 78 miliard eur. El-Erian předpokládá, že pomoc pro Portugalsko bude nedostatečná a Lisabon bude nucen požádat EU a MMF o další peníze. "Pak nastane velká debata o tom jak tuto finanční zátěž rozdělit mezi EU, věřitele, MMF a Evropskou centrální banku," řekl.
Řecko si předloni v květnu sjednalo záchranný úvěr v hodnotě 110 miliard eur. Ukázalo se však, že tento úvěr nebude stačit, a země si proto loni v říjnu dohodla druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur, který členové eurozóny formálně schválili tento týden. Schválení balíku pomoci předcházela dohoda Řecka se soukromými investory o výměně současných státních dluhopisů za nové, s nižší nominální hodnotou a delší dobou splatnosti. Dohoda o poskytnutí záchranného úvěru ukončila měsíce nejistoty, která Řecko trápila a která nepříznivě ovlivnila i dění na finančních trzích. Atény pomoc dostaly, až se zavázaly k řadě drakonických úspor, které jeho ekonomiku srážejí hlouběji do recese.
Další ze zástupců Pimco, investiční ředitel Bill Gross, se pak nechal slyšet, že Spojené státy čeká umírněný hospodářský růst a další kvantitativní uvolňování měnové politiky. Fed již podpořil domácí ekonomiku dvěma koly kvantitativního uvolňování měnové politiky, které spočívá zejména v nákupech státních dluhopisů. Podle Grosse bude následovat ještě minimálně jedno kolo kvantitativního uvolňování. Gross upozornil na to, že v posledních letech vedlo přerušení kvantitativního uvolňování měnové politiky centrálními bankami vždy k poklesu na akciových trzích a zpomalení hospodářského růstu.
Ekonomika Spojených států v loňském čtvrtém čtvrtletí stoupla o tři procenta, tedy nejprudším tempem od poloviny roku 2010. V letošním prvním čtvrtletí se však očekává zpomalení růstu. A ačkoli oficiální statistiky z trhu práce ukazují na jeho stabilizaci, podle analytiků je počet nezaměstnaných mnohem vyšší, protože neúspěch v hledání práce již odrazuje tisíce Američanů, kteří tak trh práce opouštějí. Na tuto skutečnost upozornil již šéf Fedu Ben Bernanke. Podíl zaměstnaných v celkové populaci USA klesl v současnosti na 58,6 procenta z 62,7 procenta na konci roku 2007, což podle Bernankeho demonstruje slabost ekonomiky a beznaděj nezaměstnaných.
Tyto obavy, které se zároveň staly hlavním argumentem k realizaci posledního opatření vedoucího k uvolnění měnové politiky, však tlumí ekonomové ústavů , a Moody’s. Za poklesem procentuálního zastoupení pracujících (věku 16 let a starších) podle nich stojí především demografické faktory, resp. stárnutí populace tzv. Baby Boomers a jejich odchod do penze. To podle ekonoma Drewa Matuse a ekonoma Deana Makiho přispěje k poklesu míry nezaměstnanosti na 7,8 procenta do konce letošního roku, tedy pod úroveň 8,2 až 8,5 % prognózovanou Fedem. V této souvislosti ekonomové spekulují, že centrální banka bude muset přistoupit k utažení měnové politiky dříve, než nyní předpokládá, aby zabránila šíření inflačních tlaků. Fed si zatím stojí za příslibem ponechat klíčovou úrokovou sazbu na historickém minimu přinejmenším do konce roku 2014.
(Zdroj: čtk, Der Spiegel, Finance, CNBC, Bloomberg)