Prezident Fedu v Minneapolis Neel Kashkari se podle svých slov obává, že by mohla nastat určitá krize důvěry v to, že inflační cíl Fedu je stále na 2 %. To by se mohlo obratem projevit na inflačním očekávání. Kashkari pak zdůraznil, že i když Fed snižuje sazby, „není ok s inflací u 3 %.“
U dalšího vývoje inflace je podle ekonoma klíčový dopad cel. Ten může být pouze jednorázový, nebo může mít dlouhodobý efekt. Kashkari podle svých slov stále více věří, že půjde jen o jednorázový cenový skok, ale celkový dopad bude možné hodnotit až za několik let. K tomu dodal, že trhy stále věří v nezávislost americké centrální banky a její odhodlání „držet inflaci nízko“. Právě nezávislost je přitom pro fungování Fedu klíčová.
Ekonom připomněl, že přes dosavadní snižování sazeb „delší konec výnosové křivky na to nebyl moc citlivý“. Výnosy dlouhodobějších obligací totiž v reakci na nižší krátkodobé sazby nijak výrazně neklesaly. Podle experta to může naznačovat, že takzvané neutrální sazby se pohnuly směrem nahoru. Neutrální sazby by přitom měly ukazovat, jaká úroveň sazeb není pro ekonomiku ani stimulující, ani brzdící. A pokud by se pohnuly směrem nahoru a rychleji se tím uzavírala mezera mezi nimi a sazbami skutečnými, politika Fedu by byla méně restriktivní.
Podle ekonoma může nyní existovat určité odtržení finančních trhů od dění v reálné ekonomice. Na jednu stranu se totiž zdá, že trh práce slábne, ale na stranu druhou je akciový trh vysoko, „meme akcie jsou zpět, výnosy vládních dluhopisů se drží na stabilních úrovních a rizikové spready se nachází nízko.“ Vývoj na trhu práce je přitom důvodem, proč Fed snížil sazby. Kashkari ale v narážce na předchozí úvahu dodal, že si není jistý tím, nakolik by sazby ještě musely klesnout, aby se dostaly až k těm neutrálním.
Ekonom nyní odhaduje, že letos by sazby mohly jít dolů ještě dvakrát. Na otázku, jak by pak šla dohromady inflace u 3 % se sazbami blízko těm neutrálním, odpověděl, že Fed se snaží hledět dopředu. Je často kritizován za to, že se dívá na data popisující jen historii. Nyní ekonom považuje za pravděpodobné, že inflace bude dál klesat a cla již nepůjdou nahoru. Právě na tomto výhledu a na tom, že monetární politika se v ekonomice projevuje až se zpožděním, pak zakládá svůj odhad dalšího vývoje sazeb.
Na otázku týkající se situace na trhu práce řekl, že dochází ke snížení nabídky práce kvůli změnám na straně imigrace. Firmy si nyní na straně přijímání nových zaměstnanců „dávají pauzu“ a pokud takový stav přetrvá delší dobu, podle experta se zvyšuje riziko zhoršení celkové situace na trhu práce. K tomu na CNBC připomněli, že podle některých vládních činitelů Fed ignoruje pozitivní nabídkový šok přicházející díky novým technologiím. Kashkari k tomu řekl, že on v technologický boom také doufá, ale nyní je těžké nějak smysluplně predikovat jeho možné důsledky. V neposlední řadě je pak nutné uvažovat o všech, včetně toho, že by takový boom mohl zvedat neutrální sazby.
K novým technologiím a umělé inteligenci ekonom dodal, že jejich efekt může být znatelný, ale bude se projevovat jen postupně včetně dopadu AI na trh práce. Připomněl, že před pár lety se hovořilo o tom, jak během relativně krátké doby ztratí zaměstnání řidiči kamionů, které nahradí autonomní řízení. Zatím se ale nic takového ani náznakem neděje.
Zdroj: CNBC