Guvernér Fedu Stephen Miran hovořil na Bloombergu o svém pohledu na sazby. Ten se odvíjí od toho, že monetární politika by měla vycházet z očekávaného vývoje, ne z vývoje aktuálního. Rozhodující pak pro něj je vývoj inflace na trhu s bydlením, kde čeká pokles inflačních tlaků. Nicméně je podle svých slov připraven změnit názor, pokud bude vývoj směřovat opačným směrem.
Na otázku týkající se odhadů neutrálních sazeb Miran odpověděl, že podle některých názorů on sám vidí neutrální sazby u nuly. Neutrální sazby by neměly ekonomiku ani stimulovat, ani brzdit. Miran se podle svých slov dříve domníval, že se nachází někde na horní hranici běžných odhadů, nyní tíhne k tomu, že jsou spíše na hranici spodní, což ale není nula. Inflační tlaky pak budou podle ekonoma ovlivněny celou řadou faktorů, z nichž některé mohou zvyšovat potenciál, jiné aktuální produkt.
Miran si myslí, že do první skupiny patří například deregulace, která byla během posledního roku výrazně snížena a tento trend bude pokračovat i dále. Tím by se měla zvyšovat produkční mezera v ekonomice, tedy rozdíl mezi potenciálem a skutečným produktem.
Na Bloombergu se také diskutovalo o tom, jaké sazby by nyní implikovalo tzv. Taylorovo pravidlo. Jedna z jeho verzí pracuje s nezaměstnaností, inflací a neutrálními sazbami. Pokud by se přitom reálné neutrální sazby pohybovaly u 0,5, jak si myslí Miran, tato verze Taylorova pravidla by naznačovala, že sazby Fedu by měly být u 3,5 procenta. Ekonom k tomu řekl, že podle něj by do vzorce měly být místo aktuálních dat týkajících se inflace zadány hodnoty očekávané. Aktuální data totiž fakticky odrážejí to, co se již stalo a ignorují probíhající změny.
Ekonom k uvedenému dodal, že americký Kongres dal Fedu mandát docílit cenové stability. V minulosti měl ale Fed podle experta velmi volný prostor, jak tento mandát interpretovat a v praxi to uchopil jako dvouprocentní inflační cíl.
Miran také vysvětloval, že podle něj došlo v posledním roce k poklesu neutrálních sazeb. Jedním z důvodů má být to, že rozpočtové deficity nejsou tak vysoké, jak se před rokem předpokládalo. Finanční podmínky v americkém hospodářství tak mohou být uvolněné, ale jelikož neutrální sazby klesly, monetární politika je více utažená, protože se zvětšila mezera mezi nimi a sazbami neutrálními. Finanční podmínky také nejsou ovlivněny jen monetární politikou, z jejich stavu tak nelze přímo dedukovat na nastavení monetární politiky. „A nemusí být také zase tolik uvolněné,“ dodal ekonom s poukázáním na stav trhu s bydlením.
Snižování daní podle tohoto ekonoma sníží rozpočtové deficity, protože podpoří ekonomickou aktivitu. K tomu míní, že cla také sníží deficity, protože zvýší rozpočtové příjmy. Počítá totiž s tím, že poptávka po zahraničních produktech je citlivá na ceny, naopak jejich nabídka je málo senzitivní. Dopad cel by proto podle Mirana měly pocítit zejména zahraniční subjekty, zatímco na snižování daní bude reagovat nabídková strana americké ekonomiky.
To, že dovozní ceny zatím spíše stagnují, pak podle ekonoma může znamenat, že slabší dolar vyvažuje nižší dovozní ceny účtované zahraničními subjekty. Stagnující dovozní ceny tak podle něj nemusí být důkazem toho, že cla dopadají zejména na zahraniční exportéry a tlačí jejich ceny dolů.