Aktualizováno Vláda krizí zmítaného Španělska představila reformu bankovního sektoru, která má za cíl mimo jiné uklidit v bilancích španělských bank od skrytých rizik dalších ztrát a přinutí je k zásadnímu navýšení rezerv vůči všem druhům realitních úvěrů. Sama poskytne bankovnímu sektoru další finanční injekci.
Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos dnes oznámil, že vláda po bankách požaduje navýšení rezerv vůči realitním úvěrům v objemu 30 miliard eur. Stane se tak skrze požadavek růstu procenta rezerv na nových průměrných 30 procent z dosavadních 7 procent. Tyto rezervy se vztahují k realitním úvěrům, dosud v bilancích bank vykazovaným jako zdravé. Vláda se obává, že nemalá část z nich je ohodnocena špatně. Rezervy španělských bank u úvěrů vztažených k pozemkům narostou na 52 % ze 7 %, u nedokončených staveb na 29 %, dokončených domů na 14 % z dosavadních 7 procent.
V prvním kroku se rozhodla vláda najmout dvě auditorské autority, které budou pověřeny kompletní revizí hodnoty aktiv v bilancích španělských bank, od čehož bude odvozeno navýšení rezerv.
Ministerstvo financí uvedlo, že v těch bankách, které nebudou schopny doplnit rezervy z vlastních zdrojů, bude vláda připravena ke vstupu skrze konvertibilní akcie. Celkovou další státní injekci do bankovního sektoru vyčíslila na méně než 15 miliard eur. Vláda zároveň uvedla, že přijala opatření k marketingu realitního trhu tak, aby transakce na něm oživila. Podílí se ze 17 procent na trhu rezidenčních nemovitostí.
Vláda zároveň chce, aby banky vyčlenily realitní aktiva ve svých bilancích tak, aby ta eventuálně mohla být nabídnuta k odprodeji.
„Plán je snahou navrátit španělskému bankovnímu sektoru a finančnímu systému jako celku důvěru, podpořit tok úvěrů a prodej realit za adekvátní ceny,“ uvedlo španělské ministerstvo financí. Navazuje na opatření vlády v letech 2010 a 2011 a z února tohoto roku. „Všechny předchozí snahy byly oznámeny s velkou pompou ale nakonec neuspěly. Tentokrát není neúspěch připustitelný,“ míní profesor ekonomie na univerzitě IESE v Madridu Javier Diaz-Gimenez.
Banky již vyhradily v rámci rezerv na úvěry celkově 53,8 miliardy eur, což bylo právě důsledkem vládních kroků z letošního února. Podle dat španělské centrální banky se v bilancích bank skrývá 184 miliard eur potenciálně špatných aktiv, navázaných na španělské reality.
Separátně španělská vláda oznámila, že převezme čerstvě padlou banku Bankia skrze konverzi preferenčních akcií za 4,5 miliardy eur v mateřské společnosti bankovní skupiny. Na místo dosavadního šéfa Rodriga Rata přijde bývalý druhý muž v Banco Bilbao, kterým je Jose Ignacio Goirigolzarri.
Nad podobou širší bankovní reformy se v rámci španělských bank a mezi bankami, vládou a centrální bankou, vedly ostré spory. Na jedné straně figurovala myšlenka zavedení špatné banky po vzoru například Německa, na druhé – mezi zastánci je šéf největší španělské banky – pokračování v konsolidaci odvětví cestou spojování menších ústavů.
Negativním vývojem pod tlakem zpráv kolem zdraví španělského bankovního sektoru, ale i kolem Řecka, procházejí španělské dluhopisy. Výnos na 10letém španělském dluhu opět stoupl nad 6 procent a usadil se na 6,05 procenta (+6 bps proti včerejšku).
Oslabená španělská ekonomika je v krizi obrovských rozměrů a je možné, že tamní banky budou potřebovat ještě další pomoc, přiznal na konci dubna tamní ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo. Náměstek ministerstva hospodářství pak již tehdy podotkl, že španělské banky možná ještě budou potřebovat další pomoc, do zahraničí pro ni ale prý nemusí.
Sedm největších španělských bank potřebuje dle analýzy doplnit kapitál v podobě polštáře proti špatným úvěrům o 68 miliard eur. „Banky potřebují navýšit rezervy nejen proti celkové expozici 323 miliard eur realitního dluhu, u dalším úvěrových kategorií delikvence rovněž roste,“ uvedl Alberto Gallo, šéf credit risku pro Evropu. Použití veřejných prostředků na financování bank podle něj vyústí v drastickou spirálu úspor a vyšší míru insolvencí následkem růstu nezaměstnanosti.
Nabízí alternativu inspirovanou Skandinávií. Španělsko by dle Galla mělo použít švédský bankovní model, použitý v roce 1990 a dále. Ten znamená sdílení rekapitalizace bank s privátními investory a realizaci ztrát držitelů dluhopisů.
Dle analytiků KBW se investoři pro uklidnění ohledně španělského bankovního sektoru nespokojí s žádným dílčím řešením, menším proti "špatné bance" či jiného srovnatelnému ekvivalentu, do kterého španělské banky vyčlení problematická aktiva.
Od února tohoto roku hovoří ministr hospodářství Luis de Guindos o plánu, který bankám na dobrovolné bázi umožní vyčlenit aktiva s rezervami na 80 procentech u pozemků a 65 procentech u nedokončených realitních projektů a to cestou, která nebude v účetnictví znamenat tradiční ztrátu.
(Zdroj: Bloomberg, El País, AFP, , KBW, Santander)