Tyler Cowen si jako hosta do svého podcastu přivedl Austana Goolsbeeho. Ten je pro něj „jeden z nejoblíbenějších ekonomů, působil na Chicago Univerzity, v Obamově vládě a nyní je prezidentem Fedu v Chicagu.“ Co si myslí o „záhadném“ růstu cen realit, snižující se dostupnosti bydlení nebo umělé inteligenci?
„Pokud vezmete 12 let před rokem 2020, inflace cen nemovitostí činila 3,5 procenta nebo 4 procenta ročně a inflace cen zboží byla ve skutečnosti deflací kolem 1 procenta ročně. Relativní cena bydlení tak roste o 4 až 5 procent ročně již deset a půl roku,“ popisoval Goolsbee vývoj na americkém realitním trhu. S tím, že úplně nerozumí tomu, proč relativní cena bydlení takto roste. „Je pro mě těžké to vysvětlit,“ dodal.
„Například Chad Syverson poukazuje na negativní růst produktivity ve stavebnictví, ke kterému dochází v dlouhodobém horizontu. Ten je sám o sobě záhadou a možná to hraje významnou roli.“ Ekonom poukázal i na to, že růst cen bydlení bývá spojován s regulací negativně ovlivňující dostupnost a ceny pozemků a další náklady: „To samé může platit o regulaci a jejím vlivu. Ale soustavně rostou ceny bydlení i ve venkovských oblastech, kde regulace ohledně využívání půdy není tak rozšířená. Myslím, že je to skutečná záhada.“
Na otázku týkající se fungování Fedu a jeho možných změn ekonom uvedl: „Fed vznikl v roce 1913, takže je nyní už trochu složitý a jako každá politicky vytvořená věc zahrnuje určité kompromisy. Nicméně existuje několik prvků, které považuji za geniální, nebo alespoň velmi trvalé, a důležité příspěvky k tomu, jak je Fed postaven a které bychom neměli ztratit.“ První z nich je přítomnost Fedu ve více místech a oblastech. „V roce 1913, stejně jako dnes, byli lidé hluboce nespokojeni s myšlenkou, že by buď Washington, D.C. nebo New York nebo kombinace těchto dvou měst ovládaly americký finanční systém… Přidáno bylo tedy 12 rezervních bank z celé země, aby se staly součástí FOMC.“
K tomu ekonom dodal, že právě z uvedeného důvodu mají v Chicagu a dalších centrálách „vlastní výzkumná oddělení a… FOMC považuji v tuto chvíli za nejlepší poradní orgán na světě… Pokud jste ekonomický nadšenec, jdete do té místnosti a vidíte asi tu nejlepší věc na této planetě. Spustí se žaluzie, je tam obrovský stůl, kolem něj chodí lidé a Jay Powell a hovoří o tom, co se podle něj děje v ekonomice. A pak jde ke Chrisu Wallerovi a pak k prezidentovi Barkinovi a prezidentu Bosticovi a ptá se jich, co si myslí oni.“
Goolsbee a Coiwen uvažovali i nad tím, jak by centrálním bankéřům mohla pomoci umělá inteligence. Mohla například teoreticky v roce 2023 nahradit FOMC a nastavit monetární politiku lépe? Ekonom k tomu řekl: „Mám vážné pochybnosti, že by mohla, protože jsi jen tak dobrý jako dostupná data.“ Ta a zkušenosti z nich odvozené pak podle něj v roce 2023 ukazovaly, že „je nutné zvýšit sazby, přijde recese, ale jinak inflace neklesne.“ Umělá inteligence by podle experta v tu dobu nechápala, že vzniká i pozitivní nabídkový šok, dochází k masivnímu nárůstu participace na trhu práce, jsou tu flexibilnější trhy práce a podobně.
V souvislosti se změnami ve finančním systému pak ekonom ještě uvedl: Do jisté míry tu jde o otázku, co je vlastně banka a co ne. „Pokud se podíváte na éru volného bankovnictví, je to doba obrovského počtu bankrotů a opakujících se finančních krizí. Panika v roce 1847, panika v roce 1857, v roce 1860, velký počet recesí. Lidé v té době prostě založí banku, vytisknou si vlastní peníze a pak odejdou z města. To mi přijde problematické.“
Zdroj: Conversation with Tyler