Španělský vládní kabinet bude po španělském bankovním sektoru požadovat, aby vytvořil dodatečné rezervy v rozsahu kolem 35 miliard eur na krytí úvěrů, poskytnutých do stavebnictví a realitního sektoru, uvedly zdroje pro agenturu Reuters. Požadavek podle nich zvyšuje riziko potřeby vnější finanční pomoci.
Španělská vláda připravuje širší reformu bankovního sektoru. Nad její podobou se v rámci tamních bank a mezi bankami, vládou a centrální bankou, vedou spory. Na jedné straně figuruje myšlenka zavedení špatné banky po vzoru například Německa, na druhé – mezi zastánci je šéf největší španělské banky – pokračování v konsolidaci odvětví cestou spojování menších ústavů.
Součástí reformy španělských bank je i požadavek na dokrytí rezerv vůči rizikovým aktivům. Španělské banky už dříve dostaly příkaz navýšit rezervy a kapitál celkově o 54 miliard eur, aby pokryly případné ztráty z nesplácených úvěrů. Nyní vláda údajně žádá, aby vůči úvěrům, které vznikly zejména v době španělské realitní bubliny do roku 2007, banky vytvořily rezervy v objemu dalších 20 až 40 miliard eur, nejčastěji se hovoří o čísle 35 miliard eur. Banky budou muset zvýšit rezervy kvůli problémovým úvěrům v oblasti realit, které nyní dle dat centrální banky dosazují 184 miliard eur, ale zejména kvůli obavám, že velká část problematických úvěrů je zatím klasifikována jako zdravé. To je logika kroku, kdy Španělsko požaduje, aby rezervy k nyní zdravým úvěrům (v účetnictví takto vykázaným) vzrostly na 30 procent ze současných 7 procent.
Španělské ministerstvo hospodářství komentář nejprve odmítlo, následně potvrdilo, že tamní vláda oznámí v pátek nová pravidla zavazující banky k podpoře opatření proti rizikovým majetkovým aktivům. "Budou zde nové ustanovení jako součást balíčku opatření bankovního sektoru,“ řekl ve středu mluvčí ministerstva bez udání dalších podrobností. Zároveň španělská vláda uvedla, že problémové bance Bankia, která má ve svém portfoliu velký objem toxických aktiv spojených s nemovitostmi, poskytne finanční injekci ve výši sedmi až deseti miliard eur.
Negativním vývojem pod tlakem těchto spekulací i situace po volbách v Řecku procházejí španělské dluhopisy. Výnos na 10letém španělském dluhu opět, poprvé od 27. dubna, stoupl nad 6 procent po růstu o 17 bps proti včerejšímu dni. Rozdíl ve výnosu španělského a německého 10letého dluhopisu dnes narostl na 4,50 %. Euro k americkému dolaru pokračuje ve vzdalování od úrovně 1,3000 USD/EUR a po prohloubení denního minima až na 1,2929 USD/EUR obchoduje u hladiny 1,2940. Propadem odpověděly akcie španělských bank - Bankia o 7 %, CaixaBank a Banco Popular kolem 6 %.
Oslabená španělská ekonomika je v krizi obrovských rozměrů a je možné, že tamní banky budou potřebovat ještě další pomoc, přiznal na konci dubna tamní ministr zahraničních věcí José Manuel García-Margallo. Náměstek ministerstva hospodářství pak již tehdy podotkl, že španělské banky možná ještě budou potřebovat další pomoc, do zahraničí pro ni ale prý nemusí.
Sedm největších španělských bank potřebuje dle analýzy Royal Bank of Scotland doplnit kapitál v podobě polštáře proti špatným úvěrům o 68 miliard eur. „Banky potřebují navýšit rezervy nejen proti expozici 323 miliard eur realitního dluhu, u dalším úvěrových kategorií delikvence rovněž roste,“ uvedl Alberto Gallo, šéf credit risku pro Evropu. Použití veřejných prostředků na financování bank podle něj vyústí v drastickou spirálu úspor a vyšší míru insolvencí následkem růstu nezaměstnanosti.
Nabízí alternativu inspirovanou Skandinávií. Španělsko by dle Galla mělo použít švédský bankovní model, použitý v roce 1990 a dále. Ten znamená sdílení rekapitalizace bank s privátními investory a realizaci ztrát držitelů dluhopisů.
Dle analytiků KBW se investoři pro uklidnění ohledně španělského bankovního sektoru nespokojí s žádným dílčím řešením, menším proti "špatné bance" či jiného srovnatelnému ekvivalentu, do kterého španělské banky vyčlení problematická aktiva. Od února tohoto roku hovoří ministr hospodářství Luis de Guindos o plánu, který bankám na dobrovolné bázi umožní vyčlenit aktiva s rezervami na 80 procentech u pozemků a 65 procentech u nedokončených realitních projektů a to cestou, která nebude v účetnictví znamenat tradiční ztrátu.
(Zdroj: Reuters, AP, AFP, , mediafax)