Šetření energetické společnosti Evropskou komisí kvůli možnému bránění konkurenci na trhu je u konce a firme údajně hrozí mnohamiliardová pokuta, když se nezbaví několika elektráren. Podle EK totiž společnost konkurenci omezovala, píše v sobotním vydání Mladá fronta Dnes (MfD). Komise nabídla dohodu, že od sankce, která by mohla činit až několik desítek miliard korun, ustoupí, když se firma zbaví výrobní kapacity o výkonu zhruba 800 megawatt.
K názoru, že český energetický gigant ztěžoval život konkurentům, dospěl po vyšetřování antimonopolní úřad EK. Podle MfD omezila firma konkurenci hlavně v případě, kdy těžařský podnik Czech Coal žádal stát o povolení k připojení vlastní elektrárny. Společnost si tehdy na stejném místě rezervovala připojení pro své zdroje, a Czech Coal poté povolení nedostal. Prvotní stížnost dostala zřejmě EK právě od Czech Coal.
"Nebudeme se k šetření Evropské komise vyjadřovat," řekl deníku mluvčí Ladislav Kříž. Vývoj nechce do konečného rozhodnutí komentovat ani EK.
Firma nabídne k prodeji buď elektrárny Chvaletice, Počerady či Dětmarovice. Elektrárnu Počerady tvoří pět bloků s celkovým instalovaným výkonem 1000 megawattů. Celkový instalovaný výkon chvaletické elektrárny, kterou tvoří čtyři bloky, je 800 MW. Nebo nabídne Tisovou a Mělník III, jež mají požadovanou kapacitu 800 MW dohromady. Tyto návrh má podle MfD v nejbližších dnech dostat na stůl dozorčí rada .
nedávno oznámil úvahu o prodeji tepelné elektrárny ve Chvaleticích a elektrárny Počerady v severních Čechách. Za důvod tohoto kroku tehdy označila nejisté dodávky uhlí od roku 2013 dále. Czech Coal vede s firmou již několik let spory o budoucí cenu uhlí dodávaného do Počerad, nynější kontrakt vyprší letos. MfD spor vysvětluje cenou za dodávané uhlí Czech Coalem. A také jeho přáním mít vlastní elektrárnu, ve které bude spalovat vlastní uhlí.
Minulý týden překvapivě vystoupil z mediálního ústraní spolumajitel společnosti Czech Coal Pavel Tykač. Tykač v druhé polovině minulého týdne pro MfD potvrdil, že mu jde o to, aby měl odběratele pro uhlí z mosteckých dolů, a nechce uzavřít s kratší kontrakt na pět či sedm let. Právě za tuto dobu se elektrárny dle Tykače musejí modernizovat, což ohrožuje jeho těžařské zájmy. "Chceme uzavřít kontrakt na čtyřicet let, nebo ty elektrárny koupit," prohlásil Tykač pro MfD.
Cena uhelných elektráren Počerady a Chvaletice by podle něho mohla i s emisními povolenkami dosáhnout 20 miliard korun. "Dáme velmi dobrou nabídku. Neumím si představit, že ji kdokoli jiný přeplatí," prohlásil minulý týden Tykač. Do obou elektráren je třeba investovat, aby splnily nové emisní limity platné od roku 2016.
Studie kritizuje transakce Mibrag a Energotrans, EPH i ČEZ ji ostře odmítají
Deník Insider se citováním studie expertů vrací k loňským transakcím ČEZ s EPH a nejméně dvě - Mibrag a elektrárnu Mělník - označuje za pro ČEZ prodělečné. ČEZ přišel až o dvacet miliard korun při transakcích s EPH, tvrdí s odkazem na analýzu expertů, která se zabývala energetickými obchody na burze, Aktuálně.cz s odkazem na informace zveřejněné deníkem Insider.
V případě Mibrag dle studie expertů citované Insiderem a posléze Aktuálně ČEZ údajně mohl prodat polovinu akcií dolů až za 15 miliard korun, získal ale pětinu. Mluvčí ČEZu Eva Nováková k transakci uvedla, že ČEZ jako investor kupoval budoucí obchodní příležitost a synergie, ne pouze majetek. Situaci pak změnila německá podpora obnovitelných zdrojů a dopady do konvenční energetiky, stojí v loňské výroční zprávě ČEZ. „Po plánu uzavřít jaderné elektrárny v Německu má hnědé uhlí z Mibragu jako energetické palivo v uhelných elektrárnách světlou budoucnost," tvrdí ve studii její autoři a dodávají, že Německo plánuje stavbu čtyřiceti elektráren, z toho sedm na hnědé uhlí. Insider ke studii neuvádí ani jména expertů ani motiv, za kterým byla studie vypracována. Tito experti své odhady sdělili pod zárukou anonymity, uvádí také Aktuálně. "ÚOHS schválil 19.6. transakci, při které Skupina ČEZ získá společnost Energotrans a zároveň prodá svůj 50% podíl ve společnosti MIBRAG společnosti Energetický a průmyslový holding (nynější vlastník zbývajících 50 % a rovněž předkupního práva – nešlo tedy volně prodat komukoliv). Smluvní strany se dohodly, že objem uvedených transakcí nebude zveřejněn. Jaký zisk daná transakce firmě přinesla, nejlépe ukazuje výsledný cash flow. Je nezpochybnitelný fakt, že transakce, kdy ČEZ držel po dva roky 50% akcií německé těžební společnosti MIBRAG, skončila pro ČEZ výdělkem ve výši 46 mil. EUR," uvedl v reakci mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
"Veškerá tvrzení a závěry článku serveru Aktuálně.cz o transakcích se společnostmi MIBRAG a ENERGOTRANS, které se snaží dovozovat údajnou cenovou nevýhodnost či nekorektnost zmiňovaných transakcí, jsou nepravdivé, věcně nepodložené a zcela postrádající elementární znalost obchodní a finanční podstaty těchto obchodů," reagovala na vydané informace skupina EPH. "EPH se nemůže vyjadřovat ke konkrétním parametrům inkriminovaných transakcí. Lze však uvést, že částka, za kterou byla realizována transakce MIBRAG, významně převyšovala 10-ti násobek ukazatele EBIT," stojí v jejím oficiálním prohlášení.
U mělnické elektrárny Energotrans zase autoři studie tvrdí, že nákupní cena 14,5 miliardy korun ze strany ČEZu bývala šla stlačit ke 40 % částky. Cena za Energotrans vychází z příliš vysokého cenového stropu, nastaveného znaleckou společností, píší Insider a Aktuálně. Posudek údajně zapracoval předpoklad, že elektrárna bude do roku 2030 vydělávat stále stejně, plus očekávání růstu cen uhlí každoročně o 2,5 %. EPH měla ale domluveny dodávky uhlí od ČEZ jen do roku 2012, což dle studie citované Insiderem snížilo cenu elektrárny na 6 miliard korun včetně nehmotného majetku a rezervy. Studie dle jejích citací uvádí, že zatímco pro prodávajícího byla elektrárna bez zajištěných dodávek uhlí problémem, hodnotu mohla mít jen pro toho, kdo uhlí má k dispozici. ČEZ tak dle studie neměl platit cenu, vycházející z předpokladu, že elektrárna má dodávky uhlí zajištěny. Dalším faktorem je již v červenci vybudovaná mělnická paroplynová elektrárna investicí zhruba 20 miliard korun, která má dle plánů po roce 2015 nahradit všechny mělnické zdroje.
"Úvahy serveru o údajném snižování hodnoty společnosti ENERGOTRANS jsou zcela nesmyslné. Cílem účelových desinformací serveru Aktuálně.cz, časovaných do období kulminujících jednání o zásadních změnách v energetickém sektoru České republiky, je průhledná snaha o ovlivnění výsledků existujícího obchodního sporu o budoucí ceny energií ve prospěch jedné ze stran – a to té strany, která se snaží prosadit neopodstatněné radikální zvýšení cen," stojí v prohlášení EPH. Skupina ČEZ případ mělnické elektrárny ústy mluvčí Evy Novákové vysvětlila tím, že je v souvislosti s převažujícím podílem výroby elektřiny oproti konkurenci více vystavena rizikovým tržním vlivům, protože výnosy z této činnosti jsou striktně závislé na vývoji ceny elektřiny na velkoobchodních trzích. Proto má zájem strategicky posilovat svůj podíl v regulovaných oblastech se stabilními výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu - např. v teplárenství. Mluvčí ČEZ Eva Nováková také uvedla, že elektrárna po roce 2015 neskončí skokově, ale budou postupně odstavovány její jednotlivé bloky. "Hodnota firmy Energotrans je v dlouhodobém, smluvně zajištěném, odběru tepla – tedy ve stabilním příjmu. Uvažovaná cena uhlí v ocenění je dostatečná i při aktuálním vývoji na trhu s uhlím. Životnost zdroje jde rozhodně za rok 2015 a to až do doby návratnosti, ne jak se uvádí v článku. Navíc jsou zde významné synergie se stávající elektrárnou Mělník 2, které povedou k efektivnějšímu využívání uhlí v lokalitě a tím k nákladovým úsporám," reagoval mluvčí ČEZ Kříž. Dodal, že projekt paroplynové elektrárny ČEZ v Mělníce je připraven, ale stavba nezačala, protože o ní rozhodnuto není.
(Zdroj: MfD, ČTK, EH, ČEZ, Insider, Aktuálně)