Aktualizováno Pomoc španělskému bankovnímu sektoru dnes získala oficiální zelenou od ministrů financí zemí eurozóny, které za ni budou platit. Pozitivní dopad této zprávy nicméně vymazala nečekaná revize výhledu růstu španělské ekonomiky v příštím roce na pokles. Optimismu nedodávají ani zvěsti o tom, že východošpanělský region Valencie bude potřebovat peníze od vlády, aby se vyhnul platební neschopnosti. Euro zareagovala propadem na denní dno.
Ministři financí eurozóny dnes v rámci hlasování o poskytnutí až 100 miliard eur z prostředků prozatímního záchranného fondu eurozóny EFSF na pomoc španělským bankám souhlasili jednomyslně. "Formalizovali jsme to, o čem jsme diskutovali na posledních dvou setkáních Euroskupiny. Oficiálně jsme schválili memorandum, které podrobně vysvětluje podmínky, za nichž mohou být Španělsku půjčeny peníze na rekapitalizaci bank," řekl lucemburský ministr financí Luc Frieden. "Je tu souhlas všech 17 ministrů, což znamená, že tento program může pokračovat. Peníze nezačnou proudit okamžitě, protože ještě pokračuje analýza konkrétních bank," dodal.
Překvapením pro trhy ale byla délka splatnosti, která nebude v médiích neoficiálně avizovaných až 30 let, nýbrž maximálně 15 let. Průměrná splatnost půjček by pak měla dosahovat jen 12,5 roku. Přesná výše nutné finanční pomoci pro banky bude podle dnešní zprávy Eurogroup oznámena až v září návazně na výsledek jejich detailního auditu. Předběžný audit z konce června potřebu odhadl až na 62 miliard eur.
Španělská vláda spolu se zprávou o uzavření dohody o finanční pomoci bankovnímu sektoru oznámila také novou prognózu, v rámci které očekává pokles své ekonomiky v roce 2013 o 0,5 procenta, zatímco dosud počítala s 0,2% růstem. Letos by se měl hrubý domácí produkt nově propadnout o 1,5 procenta, proti dosavadnímu odhadovanému pádu o 1,7 procenta. Míra nezaměstnanosti by potom podle vládního výhledu ekonomického vývoje Španělska měla příští rok dosáhnout 24,3 procenta.
Poslední kapkou potom byla zpráva agentury Reuters, že region Valencie žádá kvůli míře své zadluženosti centrální vládu Španělska o přístup k penězům v rámci plánované úvěrové linky pro regiony v celkovém objemu 18 miliard eur. Podmínkou čerpání z nového vládního programu na podporu je podřízení hospodaření regionu režimu snižování zadlužování. Valencie, která leží na východě Španělska jižně od Katalánska, se potýká s vysokým zadlužením už dlouho. Vyhlídky na zlepšení přitom nejsou valné právě kvůli tomu, že podle ministra financí Cristóbala Montora zůstane španělská ekonomika v recesi i příští rok.
Španělský deník El Mundo již dříve v minulých dnech varoval, že regionu Valencie hrozí bez pomoci vlády bankrot. Vláda již podle deníku regionu v červenci poskytnula 135 milionů eur na zaplacení nutných výdajů v tomto měsíci. V srpnu však Valencie bude podle El Mundo potřebovat dalších 115 milionů eur. Do konce letošního roku musí Valencie splatit dluh za celkem zhruba 2,85 miliardy eur.
„Fakt, že si španělská Valencie řekla vládě o pomoc, snižuje její riziko bankrotu a zabraňuje škobrtnutí v krátkodobém časovém horizontu,“ uvedl dnes Gustavo Bagattini, ekonom RBC specializující se na Evropu. Dodal, že Valencie je nejzadluženějším regionem Španělska s poměrem zadlužen vůči svému HDP na úrovni 17 procent. Tento region přitom zodpovídá asi za desetinu celkového výkonu španělské ekonomiky.
Euro po těchto zprávách začalo strmě oslabovat a dostalo se z úrovní nad 1,22 až na nové dvouleté dno 1,2143 USD/EUR (viz graf níže). Averze k riziku však opět posílila oblíbenost celkovou dolaru a zasáhla i měny v našem regionu. Koruna dnes oslabuje k dolaru také na 2leté dno až nad hladinu 21 korun, a dostává se až na 21,060 CZK/USD, k euru na 25,60 CZK/EUR.
Již na konci května letošního roku požádalo o finanční pomoc vlády Katalánsko - největší španělský region z pohledu hrubého domácího produktu. Jeho dluhová zátěž totiž dosáhla ke konci března 42 miliard eur. V porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku to představuje růst o téměř 15 procent a na celkovém dluhu regionů se podílí přibližně třetinou. Výnos dvouletých dluhopisů regionu se totiž za poslední dva měsíce zvýšil dvojnásobně už nad 13 procent.
Dluh 17 autonomních regionů Španělska vzrostl od konce loňského roku k 31. březnu letošního roku ze 140,1 miliardy na 145,1 miliardy eur, tedy 13,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V situaci, kdy země zápasí s recesí a příjmy z daní do rozpočtu klesají, to dluh regionů bude ještě zvyšovat. Navíc, při rostoucích výnosech ze španělských dluhopisů se tak už nedostanou k penězům na trzích ani v případě vládních garancí.
Výnos 10letých španělských dluhopisů se dnes drží nad kritickou hladinou 7 procent, kterou ekonomové považují za dlouhodobě neudržitelnou úroveň pro státní kasu. Dnes se výnos dostal až na 7,11 procenta a rozdíl vůči stejně dlouhým německým státním dluhopisům vzrostl o 20 bps na rekordních 601 bazických bodů. Po přiřknutí pomoci bankám sice výnos mírně klesl, ale pouze na 7,10 procenta, což je stále o 9 bazických bodů nad včerejším závěrem. Výnos 5letých dluhopisů Španělska je po dnešním růstu o 36 bazických bodů na novém rekordu eurozóny na 6,768 procenta. Pojištění proti bankrotu Španělska návazně dnes také zdražuje. Ceny CDS kontraktů na finanční závazky španělské vlády rostou o 17 bazických bodů na 597 a berou s sebou i další periferní ekonomiky: Itálie +13 bps na 519 a Irsko +14 bps na 564.
Španělsko dnes v nové prognóze také přiznalo pravděpodobný nárůst nákladů na správu dluhu v roce 2013, a to na 9,1 miliardy eur. Kvůli tomu vláda napřesrok počítá s růstem výdajových limitů o 9,2 procenta meziročně na 126,8 miliardy eur.
(Zdroj: Bloomberg, Reuters, MediaFax, El Mundo)