Podmínky, za které si půjčuje část lokálních vlád ve Španělsku na trhu, odpovídají rostoucím úrovním sousedního Portugalska spíše, než částečnému uklidnění na úrovni výnosů z dluhopisů a pokladničních poukázek centrální vlády zejména při delších splatnostech, kterého jsme svědky od počátku letošního roku. Důvod? Trh vyššími požadovanými úroky trestá ty zadlužené regiony, které odmítají plnit cíle vedoucí k rozumnému vývoji veřejných financí a jdou proti snahám centrální vlády v tomto směru. Nelibost investoři, avšak s podstatným přispěním obav z restrukturalizace řeckého dluhu, dali najevo také v dnešní aukci centrálních poukázek, ve které požadovali 1,371% úrok u tříměsíční splatnosti a 1,867% u půlroční splatnosti (z 0,899 % a 1,361 % v březnu), což vedlo k nevyužití plánovaného nejvyššího úpisu v objemu až 2,5 miliardy eur a upsáno bylo 1,97 mld. eur.
Analýza fiskálních dat španělské vlády ukazuje, že pro některé regiony kontrola hospodaření a jeho schodku zůstává něčím neznámým, konstatovala ratingová agentura Moody´s již v březnu, pouhý den předtím, než po španělském ratingu srazila hodnocení Katalánska, Valencie, Kastilie či Murcie. Nyní Katalánsko sklízí plody svého odporu k nápravě veřejných financí v podobě úroku, který u emise dvouletých dluhopisů dosahuje 5,5 procenta. Před rokem to bylo 5 procent, ale za dluh s desetiletou splatností. Valencie v dubnu za dvouletou splatnost svého vydávaného dluhu v objemu 400 milionů eur také zaplatila 5,5% úrok. Výnos obou emisí překračuje 5,45 procenta, které za dvouletou splatnost naposledy zaplatilo Portugalsko a jde proti vývoji dluhu Španělska, kde spread vůči německým bundům klesá.
„Lokální emise dluhopisů se nedokáží přiblížit příznivému vývoji španělského centrálního dluhu od počátku roku. Rostou obavy, zda regiony zvládnou dostát svým závazkům,“ řekl Leef Dierks, analytik . Španělská vláda, po Irsku, Řecku a nově Velké Británii v popředí nejvyšších rozpočtových schodků v rámci eurozóny, chce jeho úroveň srazit z loňských 9,2 procenta HDP na 6 procent v roce letošním. To s sebou nese rozsáhlé úspory veřejných výdajů, které jsou požadovány i na úrovni lokální. U Katalánska v podobě omezení celkových výdajů o 10 procent při schodku lokálního rozpočtu loni na úrovni 3,9 procenta. Šéf regionálních financí Andreu Mas-Collel uvedl, že Katalánsko se k vládnímu požadavku na schodek nejvýše 1,3 procenta rozpočtu nepřipojí.
V opozici k vládním úsporným opatřením není samo, což je právě zdroje růstu nervozity na finančním trhu před lokálními španělskými volbami, které proběhnou 22. května. Zatímco ještě v únoru opozice v podobě lidové strany na Zapaterovy socialisty držela náskok 1,5 procenta, nyní již překračuje 10 procent. A na trhu rostou obavy, že Španělskem otřese politická nestabilita, hrozící pádem vlády kvůli rozpočtových a fiskálním úsporám podobně, jako stála post premiéra Portugalska Socratese a jeho vládu. To by mohlo otevřít cestu útoku trhů na závazky země (dluhopisy) a směřování k nucené záchraně země.
Španělská vláda počítá letos s růstem ekonomiky o 1,3 procenta po nejhorší recesi za posledních šest desítek let, která vedla k celonárodní nezaměstnanosti na 20,5 procenta v únoru. Ceny na trhu nemovitostí, které prošly bublinou nezadávající si se Spojenými státy, pokračují v 1Q11 v poklesu o meziročních bezmála 5 procent, ukazujíce na pokračující recesi na trhu a také na odvolávání sázek na dokončení obchodů s nemovitostmi a jejich nákupů před zvýšením tržních sazeb.
Pohled na rizikovost španělského vládního dluhu na centrální úrovni kolísá (přesto celkově klesá), vyjádřen například poklesem spreadů vůči německým bundům na 170 bazických bodů, čtyřměsíční minimum v polovině dubna a opětovným růstem k aktuálním úrovním nad 220 bps.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, AP)