Finanční trhy znovu rozvířila debata o řeckém státním bakrotu. Německý index DAX klesl o řádově 4 %, ztráty registrovaly evropské akciové indexy i Wall Street v čele s finančním sektorem. Euro se dostalo pod 1,2070 k americkému dolaru. Do diskuse přispěla německá Dekabank analýzou, ve které odhadla krátkodobé dopady pro Německo na 83 miliard eur.
Podle analytika německé Dekabank Carstena Lüdemanna odhad banky zahrnuje německé podíly na vyplacení prvních dvou záchranných balíků pro Atény v dosavadní výši 15 a 22 miliard eur. K těmto dvěma položkám by podle něj přibylo dalších 13 miliard eur na závazcích vyplývajících pro Německo z odepsání bezcenných státních dluhopisů Řecka, které drží Evropská centrální banka. Berlín by se prý také musel rozloučit s 30 ze 106 miliard eur, které dluží řecká centrální banka německé Bundesbance prostřednictvím takzvaného systému evropských národních bank. Na platbách Mezinárodního měnového fondu Aténám pak má Německo podíl tři miliardy eur, vypočítal Lüdemann pro Rheinische Post.
Německá média opakují očekávání, že na další finanční pomoci pro dohody neplnící Řecko se přestane podílet Mezinárodní měnový fond. Třetí záchranný balík pro Řecko (podrobnosti v článku zde) je dle RP i dalších německých zdrojů neprůchodný v německém parlamentu. „Podle našich informací desetičlenný tým odborníků z Evropské komise, ECB i německého ministerstva financí připravuje plán technického provedení odchodu Řecka z eurozóny,“ uvádí list RP. Zahrnout má i krátkodobou kontrolu toků kapitálu mezi Řeckem a zbytkem eurozóny. Německý vicekancléř Philip Rössler (FDP) označil odchod Řecka z eurozóny za pro ni proveditelný.
Kvůli nejistotě ohledně vývoje dluhové krize v eurozóně zhoršila mezinárodní ratingová agentura výhled ratingu pro Německo a další dva evropské státy, které si udržují nejvyšší rating Aaa. To dnes kritizovalo berlínské ministerstvo financí, podle něhož Německo zůstane i nadále "stabilizační kotvou eurozóny". Hodnocení podle něj staví do popředí krátkodobá rizika a nezohledňuje dlouhodobé stabilizační výhledy.
Další němečtí experti předpokládají, že se německé náklady při krachu Řecka vyšplhají minimálně na 45 miliard eur. Tento mírnější odhad má například ekonom Centra pro evropskou politiku Matthias Kullas, který nicméně připustil, že by se tato suma mohla zvýšit, pokud by i další krizí postižené země nemohly plnit své závazky vůči evropskému záchrannému fondu.
O hrozícím státním bankrotu silně zadluženého Řecka se začalo v Německu znovu spekulovat po nedávných zprávách v tisku, že nejdůležitější věřitelé včetně Německa už nejsou ochotni Aténám poskytnout žádnou další finanční podporu kromě dříve slíbené pomoci. MMF sice popřel zprávy, podle nichž už nechce Řecko dál finančně sanovat, berlínský kabinet to samé ale neučinil. Vicekancléř a ministr hospodářství Philipp Rösler naopak veřejně připouští odchod Řecka z eurozóny a šéf německé státní kasy Wolfgang Schäuble odmítl prodlužování lhůt Aténám na splnění reforem.
Stejně, jako jsou pozorně sledovány odhady možných dopadů a ztrát, rodí se také scénáře technického provedení řeckého odchodu z eurozóny a odpovědi, zda je to vůbec možné. Zde jsou některé otázky a odpovědi z německého pohledu podle německých analytiků a médií:
Proč je řecký bankrot pravděpodobnější?
Řecku byly schváleny dva balíky vnější finanční pomoci nejprve za 110 miliard eur, pak za 130 miliard eur. Závazky z pomoci vyplývající není schopno průběžně plnit. Třetí balík finanční pomoci (odhadován EK na řádově 50 miliard eur) se jeví neprůchodný německým parlamentem i parlamenty dalších několika zemí eurozóny.
Jaká je naděje Atén?
Řecká vláda v čele s Antonisem Samarasem již zveřejnila připravenost realizovat reformy a úspory do roku 2016, nikoli do původního sjednaného termínu 2014. To zřetelně otevírá potřebu dalšího záchranného balíku, pro roky 2015 a 2016 v uvedeném rozsahu kolem 50 miliard eur. Šance na něj se jeví malá. Mise Trojky, tedy EU, ECB a MMF, v Aténách znovu reviduje pokrok Řecka v reformách a plnění podmínek pomoci. Zpráva bude ale k dispozici až na začátku září a teprve na jejím základě ministři financí eurozóny rozhodnou, zda Řecko může dostat další pomoc nebo ne. Řecko ale potřebuje peníze dříve (viz článek zde).
Dluhy řecké centrální banky u té německé
Centrální banky EU pracují v systému přeshraničních plateb Target2. Za normálních okolností bývají toky peněz mezi bankami v zásadě vyrovnané, to ale není případ dluhové krize v Evropě. Bundesbank je věřitelem celkově v rozsahu rekordních 728 miliard eur, řecká CB dlužníkem v rozsahu 106 miliard eur z tohoto objemu.
„Zřejmě bude nezbytné část dluhu odepsat, odhadujeme 30 až 40 procent,“ uvedl zdroj z ECB pro list RP. Část ekonomů varuje před další konsekvencí tohoto systému – řecká CB může tisknout vlastní eura. "Je to potenciál k vydírání. Řecká centrální banka může automaticky tisknout společnou měnu a v případě exitu mají problém ostatní země, zejména Německo,“ míní Jens-Boysen Hogrefe z Institutu pro světovou ekonomiku.
Je odchod Řecka vůbec možný?
Podle oslovených právníků listem RP ano za podmínky, že krok schválí samotný řecký parlament, tedy ne pouze v vnější vůle. „Vyloučení země není dle smluv EU,“ uvedli. Právě skulinu k takové možnosti tým řešící technikálie odchodu Řecka údajně také zkoumá, vedle toho v případě nezbytnosti takového kroku by Řecko k souhlasu bylo opět motivováno penězi, míní německá média.
Jak právně provést přechod z eura na drachmu?
Hamburský institut pro ekonomiku vytvořil scénář technického přechodu podle kterého by vláda musela vyhlásit třídenní bankovní prázdniny (údajně by to mělo stačit), během kterých by proběhly konverze. Čtvrtý den by byly spuštěny upravené bankomaty, převedena salda na účtech včetně spořících. Řekové by si museli své hotovostní zůstatky převést po znovuotevření bank. To ale očekávat nelze, niž nyní velká část Řeků umisťuje svá aktiva v zahraničí v eur.
(Zdroj: Bloomberg, Rheinische Post, Dekabank, HIOO, ECB)