Shiller: Finance nejsou škůdcem, jejich demokratizace ukazuje Marxův omyl

„Ve světě roste nespokojenost s rozdělením bohatství, finanční sektor je vnímán jako škůdce. Podle mě jím ale není, protože finance jsou technologií a pokud ji správně používáme, nerovnosti může snižovat. Domnívám se, že lidé pracující v tomto sektoru mají morální závazek postupovat směrem k demokratizaci financí,“ uvedl pro VOX Robert Shiller z Yale University. Podle jeho názoru není vhodné přemýšlet o finančnictví jako o prostoru ke zbohatnutí, ale jako o aktivitách, které lidem umožňují dosažení společných cílů. „Vše, o čem se domníváme, že je důležité, musíme dělat společně. Potřebujeme skupiny lidí, různé zdroje, různé prostředky, které jsou produkovány v jiných zemích a které používáme jako vstupy pro naši aktivitu. Vše musí mít navíc nějakou dlouhodobou podporu, a tou jsou finance,“ míní profesor.

Nicméně ohledně finančních inovací panuje podle Shillera velká skepse – například Paul Volcker si prý před dvěma lety nedovedl vzpomenout na jinou finanční inovaci než bankovní automat. Problém však není v tom, že by finanční inovace nepomáhaly, ale v sobeckosti finančních korporací, které se orientují pouze na zisk. Příkladem prospěšného instrumentu je dluhopis vydávaný vládou Velké Británie, který je splácen pouze v případě, kdy se naplní určitý společenský cíl. Problémové jsou naopak například CDS – ty podle profesora nefungují a pomohly k prohloubení krize. I ony ale mají „sociální přínos“, protože umožnily některým rodinám, aby si pořídily jinak nedosažitelné bydlení.

V současném finančním systému je podle Shillera určitá tendence k nepoctivému jednání. Příkladem je i to, že při tradingu nemá jedna strana zájem na tom, aby šířila informace, které má - prodává tak třeba cenné papíry i přesto, že ví o jejich špatné kvalitě, jako to činila banka Goldman Sachs s Abacus Securities. Proto je třeba regulace i dobrovolného zlepšování standardů. „Někdy se ale takové věci stanou a já neříkám, že je vše růžové,“ uvedl profesor. Šťastný podle něho není ani případ, kdy se někdo z vedení velké banky dostane do významné veřejné funkce. Příkladem je Henry Paulson z Goldman Sachs, kterého jmenoval George Bush ministrem financí a který „vedl bankrot AIG tak, aby to prospělo Goldman Sachs“. Společnost má totiž „fundamentální dilema“ – systému rozumí jen lidé, „kteří jsou členy nějaké profesní skupiny, začnou se s ní identifikovat a cítí k ní loajalitu“. Finanční systém pak trpí i přílišnou složitostí, která je ale obecným problémem technologií.

„Karl Marx kritizoval kapitalismus v podstatě proto, že mu dominovali ti, kteří vlastnili kapitál. Pracující třída k němu neměla přístup. Moderní společnost je ovšem jiná a každý, kdo má finanční vzdělání, má ke kapitálu přístup a nemusí se narodit bohatý,“ míní Shiller. Dnes podle něho stačí, aby lidé věděli, jak vytvořit podnikatelský plán a prezentovat ho investorovi, nezáleží na tom, z jaké třídy podnikatel pochází. Zde se projevuje „fundamentální chyba v tom, jak Marx uvažoval – domníval se totiž, že třídy jsou neměnné a pracující nemají žádnou naději na zlepšení. V dnešní společnosti tomu tak ale není a my bychom i nadále měli podporovat demokratizaci financí, apeluje Shiller.

(Zdroj: VOX)