Putin se vložil do letitého sporu oligarchů o Norilsk Nickel. Těžařský gigant možná dostane nového majitele

Kremlu došla trpělivost s rozhádanými miliardáři Olegem Děripaskou a Vladimirem Potaninem, kteří již čtyři roky vedou spor o kontrolu nad největším producentem niklu a paládia na světě – společnosti Norilsk Nickel. Ruský prezident Vladimir Putin včera při setkání s horníky majoritním vlastníkům důlního a hutního gigantu vzkázal, aby v zájmu zachování výroby a pracovních míst rychle dohodli smírné řešení.

Hlavními akcionáři Norilsku jsou s 25 % Děripaskův hliníkárenský kombinát Rusal a s 28 % holding Interros patřící Potaninovi. Nevraživost mezi oligarchy trvá prakticky od doby, co Děripaska v roce 2008 svůj podíl v Norilsku získal. Vyostření přišlo v červnu 2010, kdy Rusal ztratil jednoho zástupce v představenstvu Norilsku na úkor Interrosu. Děripaska od té doby Potanina obviňuje z narušení rovnováhy sil ve vedoucích orgánech společnosti, kterého mělo být dosaženo pomocí falšování hlasů. Byznysmeni se nyní soudí u londýnské arbitráže.

Putin konflikt komentoval už loni v červenci, ještě jako premiér. Tehdy však prohlásil, že stát se do záležitosti vměšovat nebude a že by měla být vyřešena samotnými akcionáři Norilsku. To se zatím nestalo. Kreml teď podle informací listu Vedomosti vypracovává vlastní návrh na urovnání sporu.

Ruský prezident je prý toho názoru, že oba hlavní akcionáři nedokážou spolupracovat, a proto budou muset dřív či později, jeden jako druhý, své podíly prodat. Dříve jako „smírčí kupec“ v podobných případech vystupoval miliardář Ališer Usmanov, který je s majetkem 18 mld. USD momentálně nejbohatším Rusem. Usmanov, jenž jako dlouholetý akcionář Facebooku na nedávném IPO sociální sítě vydělal 1,4 mld. USD (akcie prodal chytře ihned po uvedení na trh), už vlastní 4 % Norilsku. Zdroj z prezidentské administrativy však jeho účast na urovnání sporu vyloučil.

Hledání arbitra podle analytiků nebude lehké. Zaprvé nebude snadné najít mezi ruskými oligarchy člověka, kterému by důvěřoval jak Děripaska, tak Potanin, a zadruhé bude na skoupení podílů obou majoritních akcionářů třeba shromáždit velké množství peněz. Ty v soukromém sektoru nikdo nazbyt nemá. Další ze zvažovaných možností je vstup strategického partnera z řad velkých zahraničních investorů.

Děripaska si po nákupu blokačního podílu v Norilsku usmyslil, že svůj aluminiový byznys s niklovým gigantem spojí, což se ale vůbec nezamlouvalo Potaninovi. Sérii naschválů a podpásových ran přerušila finanční krize, po které se oligarchové dohodli na základních principech řízení společnosti. Mír však nevydržel ani rok. Děripaska a Potanin mají zásadně odlišný názor na další rozvoj Norilsku. Neshodnou se v otázkách efektivnosti managementu, odbytové politiky nebo nakládání s volnými peněžními prostředky. Potanin s minoritními akcionáři Norilsku třikrát Děripaskovi nabízel, že jeho podíl vykoupí. Bez úspěchu.

Norilsk Nickel je s 40% podílem na trhu největším světovým těžařem paladia. První místo zaujímá i v těžbě niklu. Přední příčky mu patří také v dobývání platiny a mědi. Loni společnost utržila přes 13 mld. USD, z čehož polovinu tvořily příjmy z divize niklu, 25 % z prodeje mědi a 15 % z prodeje paladia. Krom Ruska Norilsk vlastní doly a hutě v Austrálii, Botswaně, Finsku a Jižní Africe. 

 
(Zdroje: RIA Novosti, Vedomosti, Norilsk Nickel)