Paul Krugman patří k těm, kteří se domnívají, že americké hospodářství nyní táhnou nahoru zejména výdaje spojené s umělou inteligencí. Bez nich by mohlo být na hraně recese a tento stav mimo jiné přináší zamrznutí části ekonomiky. V něm firmy mimo AI neinvestují a nevytváří nová pracovní místa (viz včerejší Víkendář). Krugman pak ukazuje několik konkrétních příkladů, které podporují jeho pohled. A připomíná i internetovou bublinu.
„Podívejme se na data, abychom pochopili, proč to, co na první pohled vypadá jako poměrně dobrá ekonomická situace, ve skutečnosti doléhá na pracující. Za prvé, nepřišlo masové propouštění (s výjimkou federální vlády), ale tempo, s jakým firmy najímají nové zaměstnance, je v historickém kontextu velmi nízké. Ne o moc vyšší než během finanční krize v letech 2008–2009.“
K tomu Krugman dodává, že „celková nezaměstnanost se sice tolik nezvýšila, ale počet dlouhodobě nezaměstnaných, tedy těch, kteří jsou bez práce déle než 6 měsíců, od srpna prudce vzrostl. A od té doby pravděpodobně dále roste.“ Dalším důležitým ukazatelem problematického trhu práce je pak podle ekonoma nezaměstnanost černochů. U nich se totiž stále projevuje „tendence být poslední přijati a první propuštěni.“ Celková míra nezaměstnanosti se přitom zatím příliš nezvýšila, míra nezaměstnanosti černochů už prudce vzrostla.
Dále Krugman píše: „Po celou dobu ekonomické expanze za Bidenovy vlády jsem stále slýchával lidi, jak říkají, že ekonomické oživení prospívá pouze bohaté menšině. A že obyčejní lidé zůstávají pozadu. V té době to vůbec nebyla pravda, ale teď to pravda je. Fed v Atlantě má systém sledování mezd, který mimo jiné odhaduje tempo růstu mezd v různých příjmových skupinách. Během Bidenových let byl růst mezd v dolní čtvrtině trvale vyšší než růst mezd v horní čtvrtině. Nyní se tento proces obrátil.“
Krugman ve své úvaze zmiňuje i akciový trh. „Investoři se zřejmě rozhodli, že zázraky u umělé inteligence jsou významnější než Trumpovo celní šílenství. Proto jsme svědky prudkého růstu akciového trhu, kterému dominují technologické společnosti. Existuje ale otázka, zda se nejedná o bublinu. A je důležité si uvědomit, že 10 % domácností s nejvyšším bohatstvím vlastní 87 % akcií, zatímco spodní polovina nevlastní téměř žádné akcie. A z rostoucího trhu tak nic nezíská.“
Boom umělé inteligence podle ekonoma „znepokojivě připomíná technologickou bublinu z 90. let“. Připomíná, že před finančními problémy varoval i Jamie Dimon z JPMorgan. Každopádně pak platí, že „i když jsme ještě nespadli do recese, zmrazený stav americké ekonomiky již mnoha pracujícím výrazně zhoršuje život.“
Zdroj: Paul Krugman, Substack