Rusko se pouští do závodů ve zbrojení v kybernetickém prostoru. Ministerstvo obrany před několika dny vyhlásilo tendr na výzkum v oblasti informační bezpečnosti a zajímají ho například "metody a prostředky překonání protivirových systémů, prostředků síťové ochrany a obrany operačních systémů". Oznámil to dnes ruský list Kommersant. Podle serveru NEWSru.com ve zkratce jde o "verbování hackerů".
Ruští vojáci dříve hovořili jen o plánech obrany svých sítí a objektů kritické infrastruktury před kybernetickými útoky, nynější tender však podle deníku vypovídá, že pomýšlejí pořídit si prostředky i pro útok.
Do tendru se mohou přihlásit ruští občané "s potenciálem a vnitřní motivací k řešení rozsáhlých vědeckotechnických úloh v zájmu ozbrojených sil Ruské federace". Obdobně "talentované hackery" si žádá i Pentagon.
Podle zástupce ředitele ústavu pro problematiku informační bezpečnosti Moskevské státní univerzity Valerije Jaščenka "prvky kybernetické výzbroje mohou být využity jak pro obranu, tak pro útok".
Ministerstvo obrany podle nejmenovaného zdroje počítá s tím, že výzkum zabere rok, pak by měly následovat testy. Nejlepší projekty se mají dočkat štědrého financování. "Vojenské úřady jiných zemí vedou podobný vývoj a my nemůžeme zaostat," vysvětlil zdroj.
Plány prý začaly vznikat od ledna poté, co náčelník generálního štábu Nikolaj Makarov prohlásil, že Rusko musí být připraveno na válku i v kyberprostoru. Od těch dob se 8. správa generálního štábu, zodpovědná za šifrování, schází k pravidelným poradám. Úkol se neobejde bez vyspělých technologií, umožňujících zvýšit efektivnost jednotek, aby i při omezeném stavu plnily úkoly, které dříve vyžadovaly množství vojáků.
Jako příklad, že i Severoatlantická aliance se aktivně připravuje na "kyberválku", Kommersant uvádí, že v listopadu se má odehrát velké cvičení "Cyber Coalition 2012". Utajovaný scénář prý přisuzuje roli útočníka "africké zemi, která rozpoutala konflikt NATO" tím, že její hackeři za pomoci počítačového viru vyřadili avioniku aliančního letounu a ten se pak zřítil v Maďarsku s oběťmi v řadách vojáků a civilistů. Současně "afričtí" hackeři vyřazují z provozu infrastrukturu Estonska a ochromují život země. V reakci se NATO rozhoduje uplatnit pátý článek washingtonské dohody o kolektivní obraně a snaží se napravit škody, vystopovat agresora a zasadit mu odvetný úder kybernetickými i tradičními zbraněmi.
Mezi čtyřma očima prý představitelé NATO přiznávají, že řeč nejde o "Africe", ale za potenciální agresory považují Rusko, Čínu a Írán.
Ministr obrany USA již pohrozil "preventivními kroky" v případě závažné kybernetické hrozby pro bezpečnost země; následky by totiž mohly být srovnatelné s japonským útokem na Pearl Harbor v prosinci 1941 či s teroristickými útoky ze září 2001.
Rusko a USA se podle listu nejen chystají na "kyberválku", ale souběžně pracují i na jejím odvrácení. Dohodu o zřízení "horkých linek" a dalších opatřeních na zvýšení důvěry měli prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin podepsat při červnové schůzce v Mexiku, ale zabránily jim v tom údajně "bezvýznamné rozpory" v textu. Nad dohodou se však dále pracuje.