Lawrence H. Summers míní, že během pouhých pár měsíců od zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem došlo k obrovské změně ve vnímání dopadů práce jeho vlády. Zatímco na počátku převládal optimismus, nyní se začínají silně projevovat faktory jako omezení imigrace, propouštění zaměstnanců federální vlády, cla, která mohou poškodit americkou konkurenceschopnost, a „zejména velký růst rizikových prémií“.
Podle ekonoma výše uvedené vlivy vedou k prudkému omezení výdajů na straně domácností i firem. Jako konkrétní příklad Summers uvedl poklesy rezervací letenek u společnosti Delta Airlines, které ukazují, že omezení výdajů je plánováno i do budoucnosti. Akcie přitom do tohoto období vstupovaly s vysokými valuacemi a revize ekonomického růstu se otočily stejným směrem – dolů. Což podle Summerse obvykle nějaký čas trvá a dá se tak čekat, že tento trend bude pokračovat.
Summers v souvislosti s možným růstem pravděpodobnosti recese zmínil sklon výnosové křivky. Investoři by jej měli sledovat právě jako indikátor možné blížící se recese. Podobně to může být s chováním samotného akciového trhu a také sentimentem spotřebitelů a firem. To vše dohromady bude spolu s cenami komodit a „názory investičních analytiků, kteří jsou velmi blízko firmám,“ ukazovat, zda se recese blíží, nebo ne. Velkou roli bude hrát i nejistota na straně politiky současné vlády a to, zda a nakolik ovlivní investiční plány firem.
Na Bloombergu poukázali na to, že Donald Trump hovoří nyní o přechodném období, během něhož by se měla americká ekonomika transformovat a které by mohlo být náročnější. Mělo by ale přinést své plody následnou prosperitou. Jak se na tuto teorii dívá Summers? Ten v odpovědi připomněl, že o přechodném období hovořil dříve Fed a Bidenova vláda ve vztahu k vysokým inflačním tlakům, a „to neskončilo moc dobře“. Podobně smýšlí ekonom o uvedeném názoru. Jedním z důvodů je to, že kvůli nové vládě „nebudou Spojené státy schopné spolupracovat při výrobě s Mexikem a Kanadou v době, kdy jim konkuruje Evropa a Asie.“
Podle ekonoma dělá současná vláda kroky, které USA spíše poškozují, včetně toho, že klesá důvěra veřejnosti. Pokud by skutečně šlo jen o přechodné období, po němž by následoval silnější růst a ekonomika, ceny akcií by měly už nyní růst a neklesaly by. Summers tak míní, že problémy se spíše budou hromadit místo toho, aby se situace začala obracet k lepšímu. Ukazuje to i mezinárodní zkušenost se cly, které rádi zavádějí populisté, například v zemích Latinské Americky. Jejich krátkodobý dopad může být podle ekonoma různý, ale ten dlouhodobý bývá většinou stejný, a to negativní.
Jestliže tedy nepřijde u americké vlády obrat v její politice, situace se spíše zhorší, míní Summers. A nyní nyní platí, že pokud prezident přijde s nějakým novým prohlášením, sentiment jde dolů. Ale co argument, že politika cel je zaměřena na znovuobnovení amerického výrobního sektoru? Ekonom v odpovědi připomněl, že podíl výrobního sektoru na celkové ekonomické aktivitě klesá celá desetiletí a zdaleka ne jen ve Spojených státech. Platí to stejně tak v zemích jako Německo, nebo dokonce i v Číně. Myšlenka o nějaké velké renesanci výrobního odvětví je tak „jen iluzí“. Kroky Donalda Trumpa pak navíc mohou existující výrobní sektor ještě ničit, což ukazují cla na hliník, který je v něm intenzivně používán. Rostou tak tlaky na růst cen výrazného vstupu, a to i u výroby na export.
Zdroj: Bloomberg