ČEZ, a.s. (IČ 45274649)
Povinně uveřejňovaná informace – vnitřní informace
Díky výborným výsledkům zahraničních akvizic se společnosti ČEZ vrátilo již 71% vložených investic. V zemích, kde ČEZ působí, se navzdory dopadům finanční krize daří plnit ekonomické ukazatele a realizovat klíčové změny v souladu se stanoveným plánem. Výjimkou je pouze Albánie, která jako jediná země kvůli nestabilnímu podnikatelskému prostředí nedosahuje plánované návratnosti.
„Naše zahraniční společnosti významně přispívají k dobrým výsledkům Skupiny ČEZ, na dividendách jsme vyplatili 8,8 miliard korun a dalších 1,3 plánujeme realizovat do konce roku,“ uvádí Tomáš Pleskač, ředitel divize distribuce a zahraničí. Mezi nejvýznamnější události roku 2012 jistě patří spuštění dalších vodních elektráren v Turecku (jejich celkový výkon je již 366 MW), tamtéž pokračující výstavba paroplynové elektrárny Egemer, uvedení do provozu fotovoltaické elektrárny Orešec v Bulharsku či rozvíjení větrných projektů společnosti Ecowind v Polsku. Od října provozuje ČEZ v Rumunsku největší pevninský větrný park v Evropě, jehož plných 600 MW bude plně připojeno k síti na konci roku. Připomeňme, že se Skupina ČEZ v zahraničí chce v souladu se svou strategií zaměřovat zejména na investice do obnovitelných zdrojů energie. V oblasti distribuce se ČEZ soustředí zejména na zvyšování efektivity, což obnáší optimalizaci počtu zaměstnanců a snižování ztrát v sítích. V Bulharsku a Rumunsku přinášejí tyto snahy pozitivní výsledky. „Jedinou výjimkou je Albánie, kde jsme se snažili využít našich předchozích zkušeností na Balkáně, ale bohužel se zde tento postup vzhledem ke zcela nepředvídatelným zásahům ze strany místních autorit ukázal jako neefektivní,“ vysvětluje Pleskač.
„V Albánii se potýkáme s velmi nestandardním podnikatelským prostředím. Náš tým se snaží řešit všechny vzniklé problémy maximálně konstruktivně. Primárním limitem našich aktivit ale vždy bude ochrana zájmů našich akcionářů,“ říká Tomáš Pleskač a dodává: „Na včerejším jednání s albánským premiérem Salim Berishou jsme se dohodli, že zahájíme jednání o způsobu řešení nastalé situace, včetně možného odchodu.“
Albánská akvizice představuje méně než jedno procento všech investic Skupiny ČEZ v letech 2005 – 2011. Veškeré zahraničí akvizice tvoří přibližně jednu pětinu celkového objemu. ČEZ vlastní v zahraničí významnější energetická aktiva celkem v sedmi zemích, ve všech se s výjimkou Albánie daří naplňovat, či dokonce překračovat plánovanou návratnost investic.
Barbora Půlpánová, mluvčí ČEZ
Historie zahraniční expanze Skupiny ČEZ
Zahraniční expanzi započala Skupina ČEZ v lednu 2005, kdy po úspěchu v privatizačním tendru převzala majoritní podíly ve třech bulharských distribučních společnostech. Na podzim stejného roku ČEZ uspěl v privatizačním tendru na koupi majoritního podílu v největší rumunské distribuční společnosti Electrica Oltenia. V roce 2006 přidala Skupina ČEZ do svého zahraničního portfolia tři výrobní zdroje, polské elektrárny Elcho a Skawina a bulharskou Varnu. O rok později se nejvýznamnější akvizicí stalo partnerství s maďarskou ropnou a plynárenskou společností MOL zaměřené na výstavbu plynových elektráren. V roce 2008 se ČEZ podařilo získat projekt výstavby největšího evropského větrného parku v Rumunsku. Na konci roku byl pak ČEZ vybrán slovenskou vládou jako partner pro výstavbu jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. ČEZ také v roce 2008 úspěšně vstoupil na turecký trh či zvítězil v privatizačním tendru na distribuční společnost v Albánii.
Historie působení Skupiny ČEZ v Albánii
Situace v Albánii se zkomplikovala na začátku tohoto roku, kdy v důsledku loňského katastrofálního sucha byla albánská státní elektrárenská společnost KESH nucena elektřinu za mnohem vyšší ceny dovážet ze zahraničí, čímž se dostala na hranici bankrotu a bez pomoci albánské vlády by nepřežila. Ta se tak svým rozhodnutím na začátku tohoto roku pokusila situaci vyřešit, bohužel způsobem nemajícím v Evropě obdoby, tedy přenosem veškerých nákladů na bedra zahraničního investora, společnosti ČEZ Shperndarje. K 1.1.2012 byla tudíž rozhodnutím regulátora navýšena cena od společnosti KESH o 91%. Tento negativní vliv se po intenzivních jednáních podařilo částečně zmírnit novým rozhodnutím regulátora o snížení vstupní ceny elektřiny od státních elektráren KESH z 2 830 na 2 200 ALL/MWh, což představuje snížení původního meziročního nárůstu z 91% na 49%, a schválením studie stanovující počáteční výši nedobytných pohledávek. Další zvrat však znamenalo vystavení daňového nedoplatku a penále ve výši 4 bil. ALL (cca 28 mil EUR) či za nedodržení objemu importů elektřiny ve výši 430 mil. ALL (ca 3 mil. EUR). Na začátku října Skupina ČEZ změnila obsazení dozorčí rady a představenstva ČEZ Shperndarje nezávislými odborníky za účelem zklidnění vypjatého stylu vyjednávání.
(Komerční sdělení)