Americké společnosti se snaží naklonit si akcionáře rekordními objemy vyplácených dividend a odkupů vlastních akcií. Zvyšují tak atraktivitu akciového trhu, jehož růst v posledních měsících láme jeden rekord za druhým.
Podle indikátorů Dow Jones by velcí hráči z indexu S&P 500 měli letos na dividendách vyplatit 300 mld. USD, oproti loňským 282 mld. USD. Konečná suma by se mohla vyšplhat ještě výš. , který ze svého cash flow nahromadil gigantických 137 mld. USD, má podle nově schválené dividendové politiky vyplatit 10 mld. USD. Aktivističtí akcionáři typu Davida Einhorna by mohli známého výrobce mobilů a tabletů donutit pustit mnohem větší chlup. Kolem 10 mld. USD chystají mezi akcionáře rozdělit i těžař Mobil a operátor .
V rámci zpětných odkupů americké firmy v únoru ohlásily programy za 117,8 mld. USD, historicky největší měsíční objem od roku 1985, kdy se data začala zpracovávat. Mezi odkupujícími se objevily společnosti , nebo třeba .
Další příval štědrosti je možné očekávat od bank. Výsledky zátěžových testů Fedu ukázaly, že 17 velkých finančních skupin ve Spojených státech disponuje dostatečným kapitálem na další úvěrovou aktivitu i v případě prudkého propadu ekonomiky. Očekává se, že několik bank navýší dividendy i zpětné odkupy.
Dividendy posilují víru investorů v pokračování akciové rally, v jejímž rámci se index Dow Jones Industrial Average vyšplhal na nová historická maxima. Odkupy mají na cenu akcií ještě větší přímý vliv. Krom podpůrného efektu pro poptávku zvyšují hodnotu ukazatele EPS (zisk na akcii), jelikož díky nim klesá počet akcií v oběhu. Některé společnosti nicméně tyto „zadržené akcie“ předávají jako odměnu manažerům v rámci opčních programů.
Podle Davida Ikenberryho z University of Colorado jsou vysoké dividendy a odkupy akcií pro ekonomiku dobrou zprávou, jelikož na trhy uvolňují kapitál dosud hromaděný v rozvahách firem. Ten může být nyní produktivněji využit. Štědřejší dividendová politika je pozitivní i pro státní kasu. Od ledna začaly u daně z dividend platit vyšší sazby, které se dotknou hlavně bohatších lidí. Akcie jsou přitom disproporcionálně koncentrovány zejména na vrcholu příjmové pyramidy. Rozpočtový úřad Kongresu v posledních týdnech eviduje zvýšené daňové odvody a připisuje je právě růstu daní z kapitálových výnosů a dividend.
Křečkování hotovosti napomohla snaha firem radikálně omezovat náklady a také prostředí nízkých úrokových sazeb, které umožňuje levně si půjčovat. Podle údajů Fedu se množství peněz a dalších vysoce likvidních prostředků na účtech amerických nefinančních korporací ke konci 4Q12 pohybovalo kolem 1,8 bilionu USD. „Firmy sedí na penězích, které se válí na účtech a téměř nic nenesou. S tím je třeba něco dělat,“ komentuje motivy soukromého sektoru Rob Leiphart z Birniyi Associates.
Dividendové lákadlo je podle dostupných dat velmi účinné. Řada investorů se ve snaze vyhnout se málo vynášejícím státním dluhopisům rozhodla vložit prostředky do fondů specializujících se výhradně na tituly s vysokým dividendovým výnosem. Podle banky do takových fondů ve Spojených státech v posledních dvou letech přiteklo 34 mld. USD. Podílové fondy jako celek přitom ve stejném období zaznamenaly odliv 80 mld. USD.
Co se zpětných odkupů týče, jsou pro dlouhodobý výhled akcií většinou pozitivním indikátorem. Studie Davida Ikenberryho z roku 1995 zjistila, že firmy oznamující zpětný odkup po čtyřech letech investorům přinesly v průměru o 12 % vyšší výnos (včetně dividend) než neodkupující konkurence. Naposledy se pytel s odkupy roztrhl v během boomu, který skončil v roce 2007 krachem realitního trhu.
(Zdroje: WSJ, YahooFinance, , Dow Jones Indices)