Česká republika podporuje snahu bojovat s daňovými úniky, nemělo by to ale vést ke sjednocování nebo harmonizování daní. Před dnešním summitem Evropské unie v Bruselu to řekl premiér Petr Nečas. Podle něj nelze očekávat, že by zamezení únikům přímých daní významně posílilo státní rozpočet. Česká republika se naopak chce zaměřit na podvody s nepřímými daněmi.
V Bruselu dnes začal jednodenní summit, který je věnován právě daňovým únikům a také otázkám energetiky. České republice podle Nečase jde hlavně o "minimalizování úniků u nepřímých daní, tedy DPH". Jde především o velmi složité transakce, kde je do řetězce zapojen velký počet jednotlivých subjektů, řekl.
Boj proti daňovým únikům má naši podporu, ale na druhé straně by to nemělo vést k tomu, aby byly sjednocovány nebo harmonizovány přímé daně, prohlásil Nečas. "Za bojem proti daňovým únikům se často skrývá sveřepá snaha harmonizovat daňový základ nebo daňové sazby přímých daní. Pro to my nejsme," uvedl. Boj proti daňovým únikům má naši podporu a je naším zájmem, aby k nim nedocházelo, řekl. "Ale představa, že nějaké černé listiny něco vyřeší nebo že větší tlak na harmonizaci přímých daní je tím správným krokem, tuto představu nesdílíme," dodal.
Podle Nečase by efektivní zamezení podvodům kolem DPH mohlo v ČR přinést až desítky miliard korun ročně. Naopak určit objem úniků přímých daní je prý obtížné, protože v ČR má na ekonomice velký podíl průmyslu a finanční služby, ve kterých je velký podíl nadnárodních korporací ze zemí EU. Dá se to tedy odhadovat jen velmi těžce, řekl premiér. "Neměli bychom ale žít v představách, že tam jsou nějaké zdroje, které se najednou objeví a natečou do státního rozpočtu. Já tento optimismus nesdílím," řekl rovněž Nečas.
Dnešní summit se však přímo problematice DPH nevěnuje, ta bude na pořadu jednání v červnu. Summit měl být původně věnován jen energetice, ale unijní prezident Herman Van Rompuy před měsícem rozhodl, že se bude mluvit rovněž o daňových únicích. Podle něj přicházejí země EU ročně na daňových únicích až o bilion eur (asi 26 bilionů Kč).
Celé téma získalo na významu kvůli pokračující ekonomické krizi, kvůli zveřejnění informací o majitelích účtů na Britských Panenských ostrovech i kvůli kontroverzi o nízkých daních, které například ve Velké Británii platí velké korporace jako je (906,97 USD, -0,17%). Podle Van Rompuye by summit proto měl využít politické dynamiky, která se v souvislosti s daňovými úniky vytvořila.
Klíčovým nástrojem pro "efektivní vybírání daní" je automatická výměna bankovních informací, která vyplývá z unijní směrnice o zdanění úspor, z níž mají výjimku Rakousko a Lucembursko. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker dnes řekl, že Lucembursko přistoupí na automatickou výměnu informací od 1. ledna 2015. Podmínkou však je, že skutečně začnou jednání v tomto směru s dalšími evropskými zeměmi, především se Švýcarskem.
Pozitivně se vyslovil i rakouský kancléř Werner Faymann, podle něhož je Vídeň připravena na automatickou výměnu informací o bankovních účtech do konce roku. "Znění dohody nám nyní vyhovuje a mohu s ním souhlasit," řekl před summitem Faymann. "Je to důležitý krok pro Evropu".
Ministři financí EU se minulý týden dohodli, že taková jednání zahájí nejen se Švýcarskem, ale i s Andorrou, Lichtenštejnskem, Monakem a San Marinem. Nedohodli se ale na novele zmíněné směrnice o zdanění úspor, která by měla mít větší záběr a týkat se například životních pojistek či kapitálových zisků. Závěry summitu vyzývají k přijetí této novely do konce roku. Podle diplomatů by mohlo být dosaženo dohody v tom, že by platila již od začátku roku 2015 a ne až od roku 2017, jak se původně předpokládalo.
Země mimo EU se rozvíjejí rychleji díky levnější energii
Velké ekonomiky, jako Spojené státy, Čína či Indie, se rozvíjejí dynamičtěji než Evropská unie díky tomu, že mají levnější energii. Před zahájením dnešního summitu EU věnovaného energetice a daňovým únikům to novinářům řekl český premiér Petr Nečas. Podle něj musí EU ukončit narušování energetického trhu, aby přestala ztrácet konkurenceschopnost.
"Je třeba si uvědomit, že za nárůstem cen energie mimo jiné jsou i nadbytečné regulace v oblasti energetiky, především v oblasti obnovitelných zdrojů energie," prohlásil Nečas. "Dnes se v podstatě za podmínek, které byly vytvořeny, v Evropě nevyplatí investovat do klasických energetických zdrojů včetně například paroplynových elektráren," zdůraznil.
Česká energetická společnost (559,9 CZK, 0,00%) například letos dokončí výstavbu nové paroplynové elektrárny v Počeradech, s jejím využíváním ale nepočítá. Elektřina vyrobená z plynu totiž v současnosti není na trhu konkurenceschopná.
Nečas také připomněl problémy v oblasti klimatických změn a skutečnost, že prakticky zkolaboval systém obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. "Evropa je tímto jediná zatížena bez toho, aby byla dosažena globální shoda," upozornil premiér.
V EU podle Nečase také panují zbytečné obavy z využívání některých nových technologií v oblasti těžby energetických surovin. O možném rušení českého moratoria na těžbu zemního plynu z břidlic pomocí kontroverzní metody hydraulického štěpení ale premiér mluvit nechtěl.
"Nicméně do budoucnosti je potřeba se otevřeně zamyslet nad tím, které vlastní energetické zdroje máme v Evropě k dispozici a které můžeme využít k produkci energie tak, aby ceny energie nerostly, ale pokud možno klesaly," uzavřel Nečas.