Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Banky jí například budou muset předem hlásit plánované změny ve statutárních orgánech nebo v dozorčí radě. Počítá s tím vládní předloha, která upravuje zákony kvůli činnosti poboček zahraničních bank z nečlenských států EU a kterou dnes přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Banky, družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry navíc budou muset dbát na to, aby při obsazování vedoucích pozic podporovaly nejen rozmanitost, ale i vyvážené zastoupení mužů a žen.
Banky podle předlohy budou muset předem hlásit ČNB plánované změny ve statutárních orgánech či v dozorčí radě. Zároveň budou muset poskytnout ČNB i nezbytné informace pro posouzení, zda dotyčná osoba splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce a je pro ni odborně způsobilá. ČNB následně rozhodne, zda tato osoba může podle zákona do funkce nastoupit. Pokud bude mít pochybnosti, zahájí patřičné řízení.
Zákon rovněž zpřesňuje podmínky, na základě kterých mohou v Česku působit pobočky bank ze zemí mimo EU. Pravidla pro kapitálové vybavení těchto poboček se přitom rozlišují podle toho, jaká je hodnota aktiv těchto poboček, a podle toho, zda mateřská banka sídlí ve státu, který má srovnatelné regulatorní podmínky s EU.
V návaznosti na požadavek evropské směrnice CRD VI požaduje zákon po dotyčných finančních institucích, aby do svých strategií a postupů zahrnuly také environmentální a sociální rizika a rizika správy a řízení, takzvaná ESG rizika. Zákon zakotvuje definici těchto rizik. Finanční instituce také budou muset víc dbát při výběru osob do řídících orgánů na rovnost pohlaví. Banky by měly například stanovit cílový podíl mužů a žen ve vedoucích orgánech.
Norma také stanovuje požadavek na část zaměstnanců centrální banky, aby předkládali přehled toho, jaké vlastní cenné papíry. Opatření by se mělo týkat lidí, kteří vykonávají dohled nad úvěrovými institucemi, a mělo by snížit riziko, že se tito lidé dostanou do střetu zájmů.
Podle ministerstva financí, které návrh zákona předložilo, by úpravy měly posílit odolnost finančního sektoru v EU a zajistit lepší ochranu finanční stability. Účinnost zákona ministerstvo navrhuje od ledna 2026.