Nová bulharská vláda je pro dostavbu jaderné elektrárny v Belene. Sdělil to večer v televizi čerstvý premiér Plamen Orešarski, když informoval o záměrech svého kabinetu. Projekt, na němž se mělo podílet Rusko, předchozí vláda letos zastavila.
"Dívám se na Belene jako na ekonomický, nikoli politický projekt," vysvětlil Orešarski své stanovisko, jež se zásadně rozchází s postojem předchozí vlády Bojka Borisovského. Tu v únoru přinutily k demisi rozsáhlé protesty obyvatel proti chudobě, korupci a neutěšeným politickým poměrům v zemi.
Vybudování Belene, na kterém se mělo finančně podílet Rusko, zablokoval koncem února parlament ovládaný Borisovovými spolustraníky a partnery. Opoziční socialisté ale už tehdy dali najevo, že v případě volebního vítězství projekt opět oživí. V lednovém referendu se Bulhaři vyslovili pro dostavbu této elektrárny na Dunaji, kvůli nízké účasti ale nebylo závazné.
K výstavbě elektrárny v Belene, přerušené loni z rozpočtových důvodů, vyzývali Bulharsko i jeho spojenci v Bruselu a Washingtonu. Parlament však rozhodl, že místo Belene se vybuduje nový reaktor v již fungující jediné bulharské jaderné elektrárně Kozloduj a zároveň se prodlouží životnost dvou jejích stávajících tisícimegawattových reaktorů do roku 2030.
Orešarski v televizi rovněž řekl, že vláda znovu zváží společný projekt s Ruskem a Řeckem vybudování ropovodu vedoucího přes turistický významné středisko Burgas. "Musel by být (projekt) ale efektivní a bezpečný," zdůraznil premiér.
V úmyslu má také v zájmu podpory turistického ruchu zmírnit totální zákaz kouření zavedený Borisovovým kabinetem. Takový zákaz podle něj sotva existuje jinde v Evropě.
Změny prý lze od nového kabinetu také očekávat při vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Ministr zahraničí Kristian Vigenin například ujistil, že bývalí spolupracovníci státní bezpečnosti mezi diplomaty by se mohli do služby vrátit v závislosti na svých schopnostech. Bývalí agenti pracující na bulharských velvyslanectvích v zahraničí byli v uplynulých letech staženi.
Vigeninův záměr ohledně agentů bývalé komunistické státní bezpečnosti v diplomatických službách ale vyvolal vůbec první jiskření mezi novou vládou a prezidentem Rosenem Plevnelievem. "Nemohu podepsat jmenování žádného velvyslance, který patřil ke státní bezpečnosti," zdůraznil dnes podle agentury DPA šéf státu.
Nový ministr dopravy Danail Papazov oznámil, že hodlá zastavit privatizaci železniční nákladní dopravy a sanovat upadající železniční podniky, aby v době rostoucí nezaměstnanosti zachoval pracovní místa pro stovky lidí.
Dva pokusy o privatizaci nákladní dopravy již ztroskotaly. Stát tak přišel o očekávaný příjem kolem 50 milionů eur (téměř 1,3 miliardy korun), jímž by se umořila alespoň část z dlužných 238 milionů eur, které tíží železniční podniky.