Finanční a dluhová krize podnítila obrovskou expanzi evropského organizovaného zločinu. Podle Europolu na kontinentu nyní působí 3600 kriminálních sítí vydělávajících na všem od kradených aut přes drogy po záchodovou dezinfekci.
Hodnota evropského černého trhu s padělaným zbožím – potravinami, léky či strojními součástkami – se od vypuknutí recese zdvojnásobila a dosahuje zhruba 2 mld. EUR, uvedl ředitel evropské policejní agentury Rob Wainwright.
Zločinecké struktury vydělávají na zvýšené poptávce po levných věcech a jsou schopné využít ve svůj prospěch i pokusy členských států EU zvýšit příjmy z daní. Kriminální gangy svou činností podkopávají hospodářské oživení v Evropě.
Zločinci podle Wainwrighta rozšiřují svou padělatelskou činnost, takže již nevyrábějí jen levné kopie luxusních produktů, ale i zboží denní spotřeby včetně jídla a léků. A třebaže se stále věnují tradičním formám kriminality, jako je výroba drog a pašování, stále více se zaměřují také na nelegální činnost na internetu.
V Evropě tak vyvstává nový druh skupin organizovaného zločinu, které jsou schopné působit v mnoha zemích a oborech, a které je přitom velmi těžké dopadnout. „Jsou to vlastně nadnárodní společnosti,“ charakterizuje povahu organizací Wainwright. Pozoruhodným jevem je prý vznik nového typu kybergangů v Rusku, na Ukrajině a dalších zemích východní Evropy, které podnikají stále sofistikovanější online útoky proti firmám poskytujícím finanční služby.
Zatímco černý trh s napodobeninami luxusního zboží typu kabelek Gucci, šál (13,08 GBP, 2,19%) či drahého šampaňského vzkvétal i před krizí, Europol teď zaznamenal boom nelegálního prodeje široké škály dalších výrobků, včetně součástek leteckých motorů.
Společenskou toleranci vůči šedé ekonomice zvyšuje všeobecný pokles kupní síly Evropanů. Černý trh se zvětšuje co do objemu i šíře nabídky. Podle statistik Europolu se nekvalitní produkty ohrožující zdraví spotřebitelů (léky, potraviny) na celkovém objemu zabaveného zboží v roce 2011 podílely z 28,6 %. O rok dříve to bylo 14,5 %.
Dalším významným trendem je rostoucí ochota firem snižovat náklady s pomocí nelegálního najímání práce, při němž nejsou dodržovány předpisy o minimální mzdě. V extrémních případech tyto snahy podněcují vznik sítí překupníků s lidmi.
Kriminální organizace také vydělávají na snahách státu o konsolidaci veřejných financí, zejména v případě zvyšování daní z přidané hodnoty. Případy podvodných žádostí o daňové vratky se dříve soustředily na elektrospotřebiče, nyní se rozšířily na další produkty i státy. Například ve Velké Británii se DPH v roce 2011 zvýšila ze 17,5 % na 20 %, což razantně navýšilo možný zisk z daňových podvodů. Jejich hodnota po celé Evropě je odhadována na 100 mld. EUR.
„Organizovaný zločin působí obzvlášť škodlivě na pokusy vlád o zotavení z hospodářské recese, jelikož odčerpává příjmy vybrané od daňových poplatníků,“ uvedl Wainwright.
(Zdroje: CNBC, FT, ČTK)