Neoficiální neboli stínová ekonomika může pomoci evropským zemím během recese. Podle analýzy ale tyto aktivity musejí dosahovat značných rozměrů, aby tuto funkci splnily. Země s vysokým podílem melouchaření, neoficiálních peněžních transakcí, nevydaných faktur, vyhýbání se daním a nelegálních aktivit jako je prodej drog zaznamenaly během nejhoršího propadu ekonomiky od třicátých let menší pád než jejich poctivější sousedé, tvrdí studie.
Příkladem země, kde uvedený vztah funguje, je Řecko. Druhým extrémem jsou země s velmi poctivou populací jako Rakousko, Francie či Nizozemí. Ty si během krize vedly také relativně dobře. Za známku toho, že studie by neměla být brána úplně vážně, lze považovat konstatování, že nejhůře si vedou země jako Německo, jehož obyvatelé nejsou ani úplně bezúhonní jako Rakušané, ani nevěnují tolik snahy na obcházení zákonů jako Řekové. Nejméně vhodnou velikostí stínové ekonomiky je podle výpočtů případ, kdy dosahuje 14,3318 % HDP; Německo se s 14,6 % nalézá na pokraji této nejhorší možnosti.
Autoři studie přiznávají, že uvedený vztah nedokáží plně vysvětlit. Stejným tématem se zabývá profesor Friedrich Schneider z univerzity v Linzi. Ten tvrdí, že nikdo nepracuje v šedé ekonomice proto, aby z tohoto příjmu spořil. To znamená, že zde vydělané peníze se utratí za spotřební zboží, což zvyšuje poptávku. Na druhou stranu pokud lidé cítí, že se o ně stát stará dobře a že se jim za jejich daně dostává dostatek zboží a služeb, je pravděpodobnější, že tyto daně budou platit, což zvyšuje státní příjmy. ve své analýze Němcům doporučuje, aby si vybrali cestu poctivosti. Finanční krize ukázala, že dobré mravy a slušnost jsou pro rozvoj podnikání klíčové.
(Zdroj: FT)