Když francouzský prezident Francois Hollande loni v listopadu představil plán daňových úlev pro firmy a zvýšení DPH, díky němuž by země měla obnovit klesající schopnost konkurovat výkonnějším členům eurozóny, řídil se přitom doporučeními indické ekonomky Gity Gopinathové, jednačtyřicetileté profesorky působící na Harvard University.
V měnové unii se členské státy nemohou spolehnout na nejsnazší nástroj k vylepšení konkurenceschopnosti – devalvaci kurzu, která pomáhá exportérům a zmírňuje deficity zahraničního obchodu. Jako jediná alternativa zbývá devalvace vnitřní, fiskální, která může nabývat různé stupně bolestivosti.
V případě extrémní tísně veřejných financí, jako například v Řecku, je třeba přistoupit k razantnímu omezování vládních výdajů a krácení mezd s odpovídajícím snížením životní úrovně. Francie má přeci jen trochu víc manévrovacího prostoru, a tak může nasadit mírnější, podle Gopinathové „pozoruhodně jednoduchou“ variantu fiskální devalvace.
Tu akademička načrtla spolu s kolegou Emmanuelem Farhim a jejím bývalým studentem Olegem Itskhokim v práci z roku 2011. „Navzdory diskuzím mezi politiky a centrálními bankéři chybí rozsáhlejší formální analýza rovnocennosti fiskální a kurzové devalvace,“ napsali autoři studie s tím, že tuto mezeru ve výzkumu chtějí zaplnit.
Podle receptu Gopinathové není třeba, aby postižená země vystupovala z eurozóny a následně znehodnotila znovu zavedenou vlastní měnu. Růst daně z přidané hodnoty doprovázený snížením daňového břemene pro firmy má mít velmi podobné účinky na HDP, spotřebu, zaměstnanost a inflaci.
Mechanismus by měl teoreticky fungovat následovně: Vyšší DPH zdraží dovážené zboží, jelikož daň musí odvádět zahraniční firmy v místě dovozu. Stejný efekt na zboží domácích firem je kompenzován redukcí jejich daňové zátěže (odvodů z mezd a na sociální a zdravotní pojištění), takže tuzemští výrobci ceny zvyšovat nemusí. Jelikož domácí DPH na export uvalena není, nižší daňová zátěž domácím firmám zároveň umožní prodávat jejich produkci za hranicemi levněji, jako kdyby jim pomáhala slabší domácí měna. Ve výsledku by se měl také zlepšit stav veřejných financí, jelikož vyšší tržby a zisky domácích firem zvýší daňové příjmy.
Gopinathová, která bakalářské i magisterské studium absolvovala na indických univerzitách, se do Spojených států přesunula ve druhé polovině 90. let, kde se zpočátku zabývala problematikou platebních bilancí. Jádro jejího přístupu se začalo rodit při doktorském studiu na Princeton University, pod vedením Kennetha Rogoffa, Pierre-Oliviera Gourinchase a Bena Bernankeho, současného šéfa americké centrální banky. Na Harvardu Gopinathová přednáší osmým rokem.
Ve francouzské verzi dostaly firmy úlevy ve výši 20 mld. EUR, aby tak pomohly ekonomice, která už víc než čtyři čtvrtletí stojí na místě. DPH bude zvýšena ve dvou nejvyšších kategoriích. Podle profesora Philippa Aghiona, jenž během kampaně radil loni zvolenému Hollandeovi, byl plán zčásti inspirován prací Gopinathové. Na výsledky budou čekat další kandidáti na obnovení konkurenceschopnosti – Itálie, Španělsko i Řecko.
(Zdroje: Bloomberg, Farhi, E., G. Gopinath and O. Itskhoki (2011): "Fiscal Devaluations”. NBER Working Paper No.17662)