Neměli by být překvapení. Přesto byli evropští představitelé v posledních dnech šokováni kroky americké administrativy Donalda Trumpa, pokud jde o Ukrajinu, Rusko a evropskou obranu. Po skončení Mnichovské bezpečnostní konference to ve své analýze napsala agentura Reuters.
Na konferenci bylo o víkendu mezi evropskými delegáty cítit zděšení a nedůvěru - a závan paniky. Obávají se hlavně, že si již nemohou být jisti americkou vojenskou ochranou a toho, že Trump uzavře s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mírovou dohodu o Ukrajině, která oslabí a celkovou evropskou bezpečnost.
Tyto obavy podnítil americký viceprezident J.D. Vance v projevu na konferenci, v němž se zmínil o Ukrajině a evropské obraně jen okrajově a soustředil se na obviňování Evropy, že potlačuje svobodu projevu a nezvládá migraci.
Evropští představitelé prohlásili, že budou muset přijmout více odpovědnosti za vlastní obranu a zvýšit vojenské výdaje a výrobu zbraní. Ale ani po letech takových prohlášení během Trumpova prvního funkčního období v letech 2017 až 2021 a po ruské invazi Ukrajiny v roce 2022, se ještě nedohodli, jak takové úsilí organizovat a jak za ně zaplatit.
Evropané jsou také pod tlakem USA, aby přišli s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu, o kterých bude skupina evropských lídrů jednat na narychlo uspořádaném summitu v Paříži v pondělí.
Obavy Evropanů, že budou odsunuti na vedlejší kolej, ještě posílil Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith , který v sobotu prohlásil, že nebudou při mírových jednáních u jednacího stolu - byť jejich názory budou brány v úvahu.
Později během dne vyšlo najevo, že se američtí a ruští představitelé v příštích dnech sejdou v Saúdské Arábii k rozhovorům, které mají ukončit válku. Američtí představitelé trvají na tom, že přistoupí jen na "trvalou" mírovou dohodu a že Ukrajina bude u jednacího stolu.
Při setkání v Mnichově, který je synonymem pro pakt z roku 1938, který umožnil nacistickému Německu obsadit sudetské oblasti Československa, někteří evropští představitelé otevřeně řekli, že se obávají, že "appeasement" je opět na pořadu dne.
"Když tu dnes večer stojím v Mnichově, nemohu si pomoci a musím se zeptat: Nezažili jsme to už jednou?" řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v sobotu večer.
Polský premiér Donald Tusk si na dálku přisadil na síti X: "Jako historik a politik dnes mohu říci jen: MNICHOV. NIKDY VÍCE."
Evropané se jen těžko vzpamatovávají ze smršti aktivit Trumpovy administrativy z posledních dní, i když Washington tvrdí, že i nadále platí jeho závazek vůči NATO, které je již 75 let základem evropské bezpečnosti.
Ve středu nový americký ministr obrany Pete Hegseth v sídle NATO prohlásil, že mírová dohoda nebude zahrnovat členství Ukrajiny v NATO a že je nereálné, aby se Ukrajina vrátila ke svým hranicím před rokem 2014. Hegseth rovněž uvedl, že "strategická realita" brání tomu, aby se USA "soustředily primárně na bezpečnost Evropy".
Téhož dne pak Trump ozámil, že zavolal (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi. Telefonát hodnotil optimisticky a uvedl, že mírové rozhovory začnou ihned.
Trumpovo jednání obrátilo vzhůru nohama dlouhodobou politiku Západu, jak ji prováděla předchozí administrativa Joea Bidena a evropské země. Snažily se Putina izolovat a trvaly na tom, že mírové rozhovory mohou začít, až bude Ukrajina bude v silnějším postavení na bojišti.
Mnohé ze svých nynějších kroků Trump naznačoval ve své předvolební kampani a navazují na jeho první funkční období, kdy často kritizoval NATO a obviňoval Evropany z nedostatečných výdajů na obranu.
Přesto se nyní evropští představitelé snaží horečně dohnat své zpoždění.
Měsíce strávili debatami o možných evropských bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale byli dotlačeni k činu, až požadavkem americké diplomacie, aby podrobně popsali, co by mohou poskytnout.
Dva evropští představitelé v neděli rovněž vyzvali Evropskou unii, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory na Ukrajině - několik měsíců poté, co Trump jmenoval svého emisara.
Přesto byli mnozí evropští politici zmatení, když se snažili rozpoznat, zda má Trumpova administrativa detailní plán pro Ukrajinu a kdo jsou klíčoví hráči.
Někteří čerpali naději z diskusí s americkými představiteli v zákulisí, které byly podle nich střízlivější a konstruktivnější než přímočaré veřejné výroky Vance, Hegsetha a dalších.
Jiní ale uváděli, že se obávají o transatlantické spojenectví obecně a tvrdili, že Trumpova administrativa neprosazuje jen jinou politiku než Evropa, ale aktivně vystupuje proti evropskému hlavnímu politickému proudu.
V pátek se Vance setkal s lídry krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), které se mainstreamové strany před volbami 23. února vyhýbají.
"Nyní je jasné, že Spojené státy chtějí rozbít světový řád vzniklý po druhé světové válce, který samy vytvořily. A to zahrnuje zničení Evropské unie. Budeme na to muset být připraveni a naprosto změnit náš postoj," řekl jeden z evropských diplomatů.