Čínský jüan se vůbec poprvé dostal do žebříčku deseti nejobchodovanějších měn. Podle statistik Banky pro mezinárodní platby v Basileji (BIS) čínská měna, která dosud podléhá značným omezením regulátorů, v objemu denně realizovaných transakcí překonala švédskou korunu a novozélandský dolar a dostala se na devátou příčku. Nárůst významu jüanu podtrhuje hospodářský vzestup Číny a také expanzi globálního měnového trhu.
Obchodování s renmimbi, jak se také někdy čínská měna označuje, za poslední tři roky ztrojnásobilo a dostalo se na hodnotu 120 mld. USD denně. Na přední pozice je to stále málo – s americkým dolarem, který si dlouhodobě drží první příčku, jsou denně realizovány transakce za 4,65 bilionu USD. Jüan má nicméně zcela jasně nakročeno k tomu, aby na trhu, jemuž dominuje dvojice dolar-euro, hrál daleko větší roli.
Podle údajů BIS se denní objem transakcí na globálním měnovém trhu za poslední tři roky zvětšil o 30 %. Co se finančních center týče, obchodování stále dominuje Londýn s 41% podílem (oproti 32 % v roce 1998). Spojené státy si ve stejném období taktéž polepšily, ale jen nepatrně. Jejich podíl vzrostl z 18,3 % na 18,9 %.
Krom jüanu se do žebříčku BIS podařilo nově prosadit mexickému pesu. Obě měny zhruba zdvojnásobily tržní podíl. Stoupal i význam ruského rublu, turecké liry, jihoafrického randu a brazilského realu. Pohoršily si naopak jihokorejský won a polský zlotý. Odvážný pokus o uvolnění měnové politiky v Japonsku a prudké pohyby na tamním měnovém a akciovém trhu nahrály jenu, u něhož objem transakcí vzrostl o 63 %.
Jüan se loni umístil na 17. příčce. Skokové zlepšení ilustruje rostoucí otevřenost čínského finančního systému, důvěru, kterou soukromý sektor do čínské měny vkládá, a výhody, které díky většímu využívání čínské měny může získat.
Čínská centrální banka včera naznačila, že by mohla uvolnit pravidla pro zahraniční investice, a dál tak zjednodušit přístup ke své ekonomice a bankovnímu sektoru. Zmírňování restrikcí by prý nemělo být zpomaleno výkyvy na trhu či vnějšími faktory typu omezování stimulačních nákupů dluhopisů americkou centrální bankou. Podle analytiků by liberalizace měla posílit rozšiřování jüanu.
Podle statistik Western Union platby amerických firem v čínské měně v první polovině letošního roku vzrostly meziročně o 90 %. Jüanové transakce teď tvoří 12 % všech amerických plateb směřujících do Číny. Loni to bylo 8,5 %.
Ještě před pár lety bylo něco takového těžko představitelné. S měnovou liberalizací začal Peking teprve v roce 2009, přičemž možnost podle libosti vyrovnávat transakce v jüanech a směňovat je za zahraniční měny se čínským firmám otevřela až v roce 2012. Z uvolnění restrikcí profitují i zahraniční firmy. Díky tomu, že za importované zboží mohou platit v jüanech, získají od čínských partnerů slevu až 4 %, jelikož odpadá měnové riziko.
Rozšiřování jüanu mezi velkými finančními centry a bankami rozdmýchává souboj o získání podílu na obchodování. Od doby, kdy se prvním centrem pro zahraniční jüanové transakce stal Hongkong, konkurenční tlak ještě zesílil. Mezi hlavní kandidáty na pozici dalších klíčových obchodních center patří Londýn a Singapur, přičemž Tokio, Sydney, Lucemburk a Kuala Lumpur chtějí také uzmout kus pro sebe.
Další liberalizaci, zejména kapitálového účtu, který odráží investiční toky, by měla nahrávat snaha Pekingu o efektivnější využití kapitálu firmami a také o posun od exportně taženého růstu směrem k spotřebně orientovanému rozvojovému modelu. Větší uvolnění ale přinese riziko prudkých kapitálových pohybů, které by mohly ohrozit stabilitu finančního systému. Ten je vzhledem k velkému a rizikovému zadlužení čínských bank v napjaté situaci.
(Zdroje: WSJ, Bloomberg)