Mezi lety 2000 a 2008 proběhl ve světě jeden z největších komoditních a úvěrových boomů. Ekonomové z hovořili o tom, že země BRIC jsou nezastavitelné. Po sedmi letech hojnosti ale přichází podle knihy Genesis sedm let hladu. Během prvních sedmi let země BRIC nemusely činit těžká rozhodnutí, dnes jejich elity tato rozhodnutí činit nechtějí, nebo nemohou. Na Brazílii a Rusko přitom těžce doléhá stagnace cen komodit, u kterých se navíc předpokládá, že budou v několika následujících letech klesat. Brazílie, Rusko, Indie i Čína sice nahromadily velké devizové rezervy, ty jim ale pravděpodobně nepomohou. Během boomu tyto země neprovedly potřebné reformy. Čínské banky jsou tak dnes příliš zadlužené, v Indii je příliš vysoká inflace, rozpočtové deficity, dluh i deficity běžného účtu.
Bývalý ruský premiér Jegor Gajdar popsal, jak ceny komodit působily na vývoj v tehdejším Sovětském svazu. Během ropného boomu v 70. letech vzrostla arogance vlády a potřebné reformy se odsunuly stranou. Když pak v 80. letech ceny komodit klesly, ve vedení stáli nekompetentní lidé, kteří nechápali situaci a nebyli připraveni na další kroky. Příliš dlouhou dobu totiž nemuseli řešit vážnější problémy. Stejně tak se reformy neprováděly v zemích BRIC a jejich současné vedení je v nejlepším případě průměrné a postižené korupcí.
Co se týče vnímané korupce, podle Transparency International se Brazílie nachází na 69., Čína na 80., Indie na 94. a Rusko na 133. místě ze 176 zemí. Světová banka zase hodnotí jednoduchost podnikání v 185 zemích a v jejím žebříčku se Čína dostala na 91. místo, Rusko na 112., Brazílie na 130. a Indie na 132. místo. Namyšlenost, kterou sebou přinesly roky boomu, je patrná z toho, jak Čína v roce 2008 překročila svými výdaji ve výši 40 miliard dolarů velikost všech předchozích olympijských her. Rusko zase vydá na zimní olympiádu podle očekávání 51 miliard dolarů, zatímco hry ve Vancouveru pořádané v roce 2010 stály 6 miliard dolarů.
Nejhorší na současném stavu je to, že úvahy vlád zemí BRIC se ubírají špatným směrem. Všechny tyto země mají velký vládní sektor a jsou poměrně protekcionistické. Jejich předchozí úspěch a finanční krize, která postihla západ, je vedly k přesvědčení, že řešením je státní kapitalismus. Volný trh a svobodné podnikání vidí naopak jako problém. Větší roli státu prosazují zejména v Rusku a Brazílii. Velký vliv mají ve všech zemích velké státem vlastněné korporace podnikající v energetice či bankovnictví. Párty je ale u konce. Pokud mají země BRIC uspět, musí dnes provést reformy, k jejichž provedení nenašly odvahu během boomu.
Uvedené je výtahem z „The BRICs party is over“, autorem je Anders Aslund z Peterson Institute for International Economics.
(Zdroj: VOX)