Alan Svoboda opět prodával akcie ČEZ. Zbavil se většiny, utržil 41 milionů korun

V roce 2005 ho za prodej akcií ČEZ čekalo vyšetřování ČNB. Obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda se následně letos v srpnu zbavil významné části svého podílu (21 milionů korun) ve firmě a pokračoval i toto úterý. V posledních týdnech prodal akcie ČEZ za celkem 41 milionů korun.

Podle regulatorního hlášení prodal obchodní ředitel společnosti ČEZ Alan Svoboda další akcie společnosti. Po srpnovém prodeji 60 tisíc akcií za kurz u hladiny 446 Kč, prodal 24. 9. dalších celkem 30 tisíc akcií. Dvě třetiny za kurz 495 Kč, následně 10 tisíc cenných papírů po 499 korunách.

Celkový objem prodejů akcií ČEZ ze strany Alana Svobody za poslední týdny tak již přesahuje 41 milionů korun. Ke konci roku 2012 měl přitom vlastnit 94 223 akcií společnosti a dále mít 150 tisíc opcí na akcie ČEZ. Z držených akcií tedy již prodal podstatnou většinu a obdobně jako většina managementu ČEZ tak již vlastní především jen opce na akcie společnosti.

Připomenout lze další letošní insider transakce. Naposledy akcie ČEZ z managementu prodával bývalý předseda představenstva Petr Vobořil (v současnosti ředitel interního auditu ČEZ). V úvodu července prodal celkem 25 tis. akcií. Nejprve 3. července na 12,5 tis. akcií za kurz a 498,70 Kč a následně dalších 12,5 tis. za kurz 496,10 Kč.

Své opce na 60 tisíc akcií v srpnu pozbyl (vyexpirovaly) předseda představenstva dceřiné ÚJV Řež K. Křížek. Pořizovací cena akcií by totiž byla vyšší, než aktuální tržní. Příděl nových opcí v srpnu naopak získal člen představenstva ČEZ Štěpánek (na 60 tis. akcií) a ředitel společnosti ČEZ Prodej Hlavinka (na 15 tis. akcií).

Podle posledního (valnou hromadou schváleného) manažerského opčního akciového programu, se cena pro další příděly opcí (akcií) stanovuje jako vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody s akciemi ČEZ na regulovaném trhu v ČR v době jednoho měsíce před dnem daného přídělu opcí. Příp. prodej, resp. uplatnění opcí lze realizovat po částech nejdříve po prvním roce od přídělu a zisk je omezen na max. 100 %.

Co se týká kurzové reakce, na oznámený srpnový prodej Alana Svobody tehdy titul prakticky nereagoval. Propad na nová osmiletá minima zaznamenal až v úvodu září, kdy se přitom začaly zvedat ceny elektřiny, emisních povolenek a i ceny konkurenčních energetik.

Akcie ČEZ následně reagovaly se zpožděním také růstem. V úterý akcie ČEZ navázaly na pondělní vzestup a obchodovaly se i nad hladinou 500 Kč. Tu však nakonec díky odpolednímu jižnímu směrování cen elektřiny a sníženému výhledu od KB neudržely.

Alan Svoboda se "proslavil" především transakcemi s akciemi ČEZ v roce 2005, kdy byl dokonce obviněn za zneužití informací v obchodním styku. Kauza byla následně ze strany ČNB označena jako přestupek s pokutou 1,6 milionu korun.

K nejsledovanějším prodejům v minulosti jistě patřily ty ze strany někdejšího šéfa a v současnosti předsedy dozorčí rady Martina Romana. Naposledy loni v říjnu prodal 56 tisíc akcií za kurz 730 Kč, resp. z jeho nadace pro gymnázium (PORG) dalších 68 tisíc akcií za kurz 725,50 Kč.

Celá řada členů vedení, včetně generálního ředitele Daniela Beneše, k 31. prosinci 2012 žádné akcie nevlastnila. Disponovali především opcemi na akcie (např. Beneš 512,6 tisíce).