Britská vláda prověří poměry na energetickém trhu. Růst cen plynu i elektřiny, který podkopává kupní sílu domácností, dostoupil takového rozsahu, že premiér David Cameron nařídil revizi cen, zisků, úrovně konkurence i překážek vstupu do odvětví.
Šéf kabinetu dokonce slíbil snížit příspěvky na obnovitelné zdroje, čímž by proti sobě mohl poštvat koaliční partnery z řad liberálních demokratů. Příspěvky, které jsou součástí účtů za elektřinu i plyn, jdou nejen na různé zelené iniciativy a programy boje proti změnám klimatu, ale i na podporu chudších domácností, které by jinak s placením za energie mohly mít potíže.
Tak jako v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán nařídil už dvojí snížení tarifů, či v Bulharsku, kde protesty proti drahé elektřině smetly vládu kdysi populárního Bojka Borisova, i ve Velké Británii se energie staly epicentrem politické debaty o tom, jak zastavit pád životní úrovně většinové populace v prostředí stagnujících mezd a rostoucích cen. Cameron se dostal pod tlak poté, co lídr opozičních labouristů Ed Miliband slíbil, že pokud jeho strana zvítězí v parlamentních volbách v roce 2015, zmrazí ceny energií pro domácnosti na dva roky.
Naléhavosti na diskuzi přidali tři velcí hráči na trhu elektřiny a plynu, kteří v posledních dnech ohlásili růst cen o 8 až 10 %. Ostatní by je měli brzy následovat. Británii dominuje velká šestka: , British Gas, (přes dceru npower), , (přes Scottish Power) a EDF.
Ceny pro domácnosti dosáhly nepřijatelných úrovní, prohlásil Cameron v parlamentu. Dodal, že ze čtyř hlavních součástí účtů za energie – velkoobchodních cen, nákladů na distribuci, marží obchodníků a zelených příspěvků – se vláda zaměří na poslední dvě, které může nejlépe ovlivnit. „V následujícím roce provedeme řádný test konkurence. Chci víc společností, chci lepší regulaci, chci lepší smlouvy pro zákazníky, ale také musíme snížit zelené příspěvky,“ uvedl ministerský předseda.
Bývalý premiér John Major, který pochází z Cameronovy Konzervativní strany, tento týden navrhl uvalit zvláštní daň na energetické koncerny, která by vykompenzovala nárůst cen a státu umožnila získané peníze znovu přerozdělit potřebným domácnostem. Podobná daň byla zavedena v Maďarsku a v programu ji mají například i sociální demokraté v Česku. Stávající britská vláda však zatím další pilíř orbánovské „národní revoluce“ kopírovat nehodlá.
Ceny elektřiny se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Z průzkumu, který provedla organizace Europe’s Energy Portal vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské osmadvacítky platí dánské a německé domácnosti. Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun). Británie se s 15,5 eurocenty umístila zhruba uprostřed, poblíž Česka.
Zelené příspěvky letos tvoří zhruba 9 % průměrného britského účtu za elektřinu. V absolutní výši činí průměrně 112 GBP. V příštím roce by měly vzrůst na 194 GBP.
Až dosud britská vláda domácnostem doporučovala bojovat se zvyšujícími se účty za energie přechodem k levnějším dodavatelům a slíbila, že vytvoří takové regulatorní prostředí, které by energetické firmy donutilo nabízet nejnižší ceny. Labouristický návrh, který ze spotřebitelů snímá břemeno hledání nejvýhodnějších nabídek a jejich komplikovaného, ne-li nemožného porovnání, ale zapůsobil velmi efektně a v den ohlášení srazil akcie utilit.
(Zdroje: WSJ, Reuters, peníze.cz)