Evropská centrální banka (ECB) by v případě přetrvání nežádoucí nízké inflace mohla přistoupit i k nákupům dluhopisů a dalších aktiv, jako to nyní na podporu ekonomiky dělají centrální banky USA nebo Japonska. Mohla by rovněž snížit svou krajní úrokovou sazbu do záporného pásma, řekl dnes člen výkonného vedení ECB Peter Praet. Naopak člen rady ECB a šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann před nestandardní měnovou politikou varoval. Dnešní vyjádření potvrdila rozpory v ECB.
ECB minulý týden nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na nové historické minimum 0,25 procenta. Reagovala tím na výrazný propad inflace v eurozóně, jejíž meziroční míra v říjnu klesla na 0,7 procenta, tedy hluboko pod dvouprocentní cílovou úroveň ECB. Podle zdrojů agentury Reuters se snížením sazby nesouhlasila čtvrtina třiadvacetičlenné rady v čele právě s Weidmannem.
Belgičan Praet, který s podporou šéfa ECB Maria Draghiho snížení sazby navrhoval, listu The Wall Street Journal řekl, že pokud by se inflace příliš vzdálila od cílové úrovně, banka podnikne všechny kroky, aby svůj inflační mandát splnila. "Využít (k dosažení inflačního cíle) je možné i kapacitu bilance banky. Znamená to přímé nákupy, které může dělat každá centrální banka," řekl Praet.
Americká centrální banka (Fed) i japonská Bank of Japan letos vydávají obrovské sumy na nákupy dluhopisů a dalších aktiv. ECB k takzvanému kvantitativnímu uvolňování měnové politiky zatím nepřistoupila, tlaky v tomto směru ale narůstají.
ECB se stimulaci v podobě nákupů dluhopisů brání argumentem, že na ekonomiku eurozóny, kterou financují hlavně banky, to nebude mít takový vliv jako v USA, kde se firmy financují mnohem více na kapitálových trzích. ECB loni přijala program nákupů nových státních dluhopisů, ten je ale určen k podpoře zemí ohrožených dluhovou krizí a banka jej zatím nepoužila.
Nestandardní měnová politika, k níž se centrální banky uchylují v dobách krize, může ohrozit jejich nezávislost, argumentoval dnes Weidmann. "Nezávislost centrální banky lze hájit, jen když zachováme úzkou definici našeho mandátu," řekl šéf Bundesbanky po vystoupení před zástupci německých bank. Weidmann také podle agentury Reuters upozornil, že pokud zůstávají úrokové sazby nízké dlouhou dobu, jejich vliv vyprchá, rizika vzrostou a vlády namísto reforem zpohodlní.
Podle Praeta ale může ECB své sazby ještě dál snižovat. "U standardního nástroje, jímž jsou úrokové sazby, máme stále prostor k manévrování, což může zahrnovat i depozitní sazbu," řekl. Depozitní sazba, kterou banky dostávají za jednodenní úložky peněz u ECB, je nyní nulová a další snížení by ji přesunulo do minusu. Znamená to, že banky by musely za své úložky u ECB platit, takže by namísto toho pro ně hledaly uplatnění na trhu a to by snižovalo krátkodobé mezibankovní úroky.