Polsku do několika let hrozí nedostatek elektřiny, a přesto se v jeho uhlím poháněné ekonomice momentálně kvůli krizi evropské energetiky uhelné elektrárny stavět nevyplatí. Paradoxní situace je výsledkem nedomyšlené podpory obnovitelných zdrojů energie, která seslala ceny silové elektřiny z klasických elektráren na pětiletá minima a pokroutila tržní mechanismy. Vláda ve Varšavě se rozhodla nejistou situaci vyřešit rozhodným zásahem. Státem kontrolované energetické společnosti PGE nařídila rozšířit uhelnou elektrárnu u města Opole o kapacitu 1,8 GW, i když management tvrdí, že se taková investice za současných podmínek nevyplatí. Stát tímto příkazem, který nepříliš ocení minoritní akcionáři PGE, hodlá zajistit energetickou bezpečnost, stimulovat hospodářství, vytvořit nová pracovní místa a také udržet při životě ztrátové černouhelné doly ve Slezsku.
PGE, jejíž akcie se obchodují na varšavské burze, letos v dubnu plán výstavby dvou dalších bloků po 900 megawattech v Opole zrušila s odvoláním na nízké ceny elektrické energie a slabou poptávku v důsledku zpomalení hospodářského růstu. Vláda, která díky vlastnictví 62% podílu největší polskou energetickou společnost ovládá, ale slíbila, že najde cestu, jak nové bloky s únosným rizikem postavit.
Vicepremiér Janusz Piechocinski začátkem listopadu uvedl, že PGE si rozšíření Opole na jihozápadě země dovolit může, jelikož vydělává dost peněz jinde. Aby se projekt vyplatil, musely by ceny silové elektřiny vzrůst o 50 %, kontruje výkonný ředitel PGE Krzysztof Kilian. Silová elektřina v Polsku zlevňuje druhý rok v řadě, přičemž kontrakt na dodávku v příštím roce se od ledna svezl o 15 % níž na 150 zlotých (36 eur) za megawatthodinu. Akcie PGE se od začátku roku obchodují beze změny.
Polsko nové na tom co do hospodářského růstu není špatně. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude čtyřicetimilionová země v následujících pěti letech růst nejméně o 1,4 % rychleji než eurozóna. Udržet slušná tempa rozvoje bude vyžadovat budování nových elektrárenských kapacit a obnovu těch stávajících. Do roku 2020 bude muset být nahrazeno 28 % uhelných zdrojů. Ty se přitom na celkovém mixu podílí z necelých 90 %. Vláda tvrdí, že nové bloky v Opole musí být postaveny, jinak zemi do čtyř let hrozí nedostatek elektřiny.
Management elektrárenského podniku poukazuje na hlubokou krizi odvětví, kdy za extrémně velké nejistoty ohledně dalšího vývoje cen i regulace lze těžko přijímat významná investiční rozhodnutí. Dvě nové jednotky v Opole s plánovanou dostavbou v letech 2018 a 2019 by měly stát 11,6 mld. zlotých (75 mld. Kč). Výnosnost investice podle Kiliana mohou zajistit státem garantované výkupní ceny, modelované podle nedávno uzavřené dohody mezi britskou vládou a francouzskou energetikou EDF, která bude stavět nové jaderné reaktory v lokalitě Hinkley Point. Londýn po dlouhém jednání přistoupil na garantovaný tarif ve výši dvojnásobku stávajících tržních cen. Jak bude vypadat mechanismus tvorby tarifů v Polsku, zatím známo není.
„Kdo ví, kde bude cena elektřiny za 40 let. Projektování hodnoty investice na základě stávajících cen není zcela správné,“ myslí si ekonom Henryk Wrobel, který vypracovával finanční projekce pro stavbu prvních bloků v Opole v 90. letech minulého století. Elektrárnám spalujícím fosilní paliva bere půdu pod nohama systém subvencí obnovitelných zdrojů, k jehož zrušení před nedávnem vyzvalo 10 šéfů největších evropských energetik. PGE v únoru odepsala téměř celou hodnotu uhelné elektrárny Dolna Odra o výkonu 1500 MW.
Někteří akcionáři se vůči projektu staví skepticky. „Opole je velmi, velmi riziková investice. Její zrušení by z hlediska minoritních akcionářů bylo mnohem lepší,“ tvrdí Marek Buczak z varšavského podílového fondu Quercus TFI, který má v portfoliu akcie PGE. Jenže kabinet premiéra Donalda Tuska se nemůže ohlížet jen na vrtkavé finanční trhy.
Rozšíření Opole bude největší událostí polské energetiky od roku 1989. Elektrárna se nachází v nejrychleji se vylidňujícím regionu země. Za posledních deset let se zde počet obyvatel snížil o 5,2 %, i když celé Polsko zaznamenalo nárůst o 0,8 %. Díky novým energetickým blokům by podle místních úřadů mohlo vzniknout kolem tří tisíc pracovních míst.
Opole pomůže i ztrátovým černouhelným dolům, které se kvůli levným dovozům z Austrálie a Spojených států potýkají s propadem odbytových cen i poptávky. Státem vlastněný těžař Kompania Weglowa, největší v Evropě, má na skladech miliony tun energetického uhlí, jež marně čekají na odběratele. Společnost zaměstnávající 57 tisíc lidí v prvních devíti měsících roku prodělala 300 milionů zlotých (5,5 mld. Kč). V létě podepsaná dohoda s PGE o dodávkách uhlí pro nové bloky Opole proto přijde velmi vhod. Uhlí má Kompania Weglowa dodávat v letech 2018 až 2038 a kontrakt má hodnotu 16 až 22 miliard zlotých. Garantovány mají být prodeje až 10,5 milionů tun černého uhlí. PGE se v dubnu po zrušení plánů na Opole chtěla zaměřit na obnovitelné zdroje, jádro a spalování lignitu.
Krom dolů rozhodnutí o rozšíření elektrárny pomůže i dalším podnikům. Bude vybudován nový obchvat, za přilehlým městem vyroste akvapark a na Technické univerzitě v Opole vzniknou obory energetika a mechatronika. Představitelé místní samosprávy odhadují, že 30 % hodnoty investice zůstane v regionu.
„Musíme pro Opole nalézt model, který bude ziskový, nebo alespoň bezpečný pro PGE. Není to jen o byznysu, ale o národním zájmu všech Poláků,“ prohlásil Tusk při slavnostním podpisu dlouhodobého uhelného kontraktu. V hledání tohoto zájmu mu ale museli Poláci pomoci. Původní rozhodnutí PGE o zrušení dostavby Opole Tusk v dubnu označil za „podle všeho racionální“. Obrátil až poté, co zhruba 60 poslanců z regionů kolem elektrárny a slezských uhelných revírů podepsalo petici za zachránění projektu. Změna postoje mu trvala dva měsíce. Podobné dilema budou možná zanedlouho řešit i jiní premiéři ve střední Evropě.
(Zdroje: Bloomberg, Warsaw Business Journal, Reuters)