Lidovci na dnešním koaličním jednání dostali nabídku ministerstva práce a sociálních věcí v kombinaci s resortem dopravy nebo životního prostředí. Resort zemědělství, o který především usilují, dnes ale za prioritní označili sociální demokraté s tím, že se ho nevzdají. Podle šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka nepadl žádný pádný argument, proč by lidovci neměli vést zemědělství. Očekává, že celostátní výbor KDU-ČSL dvojici návrhů odmítne. Další jednání podle něj přesto není vyloučeno.
"ANO řeklo ne, teď se k tomu přidala sociální demokracie," nechal se slyšet Bělobrádek, podle něhož se dosud ČSSD stavěla k možné výměně ministerstva zemědělství poměrně otevřeně. Dnes prý změnila postoj, aniž zdůvodnila, proč by v čele resortu nemohli být lidovci. Argumenty, které zazněly, Bělobrádek označil za liché.
"Moc nerozumím tomu, proč pro sociální demokraty, kteří mají to sociální v názvu, je důležitější zemědělství než sociální věci, ale my to respektujeme," řekl Bělobrádek. "Jediné logické vysvětlení pro mě je, že nechtějí nechat hnutí ANO v té negativistické roli, že ono odmítá, abychom zemědělství měli, takže řeknou, že je to jejich priorita," uvedl. Množí se přitom spekulace, že za odporem ANO stojí hlavně zemědělské zájmy jeho šéfa a majitele Agrofertu Andreje Babiše.
Na politiky tlačí největší tuzemská nevládní zemědělská organizace Agrární komora. Na pondělní mimořádné tiskové konferenci její vedení označilo kandidáty KDU-ČSL na ministra zemědělství za nedostatečně odborně fundované. Ještě dnes dopoledne komora, jejíž vicprezident Jindřich Šnejdrla je členem ČSSD, hrozila kvůli postu ministra možností demonstrace. Poté, co sociální demokraté požadavek lidovců odmítli, není prý podle prezidenta AK Jana Veleby k protestům prozatím důvod.
Veleba dnes po poledni jednal s Bělobrádkem. "Já jsem vysvětlil panu předsedovi, proč se Agrární komora obává některých kandidátů KDU-ČSL," řekl ČTK Veleba. Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík označil v pondělí výroky komory, která má být ze zákona apolitickou organizací, za lobbistický tlak. V čele resortu si prý zástupce lidovců dokáže představit.
Podle Bělobrádka lidovci už dříve za pro sebe významná ministerstva označili i místní rozvoj, průmysl a obchod a dopravu. Ve druhém balíku pak školství, sociální věci, případně vnitro. I lidovci, kterým by prý byla případně bližší agenda životního prostřední než dopravy, podle Bělobrádka mají v tomto ohledu nějaké priority a limity.
"Situace, kdy naše priority nejsou akceptovány oběma zbývajícími partnery, je pro nás situace v podstatě nepřijatelná," uvedl šéf KDU-ČSL. O dvojici návrhů podle Bělobrádka, jehož strana prý dosud akceptovala priority partnerů, ve čtvrtek večer rozhodne celostátní výbor lidovců. Šéf KDU-ČSL ale nečeká, že by se pro jeden z nich vyslovil. Sílí prý tlak, aby se neustupovalo. Pokud lidovecký výbor návrhy odmítne, mohl by se vyjádřit i k případné podpoře menšinové vlády ČSSD a ANO.
"Bezpochyby je tady dalších několik variant, buď odchod do opozice, nebo umožnění vzniku menšinové vlády zbývajících dvou stran. Zbývá i varianta, vlastně aktivně zvednout ruku, popřípadě odejít ze Sněmovny a snížit tím kvorum," řekl. "Nepředpokládám, že vyvolání dalšího jednání by k něčemu vedlo," podotkl, i když zároveň nevyloučil, že celostátní výbor dá špičkám lidovců mandát pokračovat v jednáních.
Politologové oslovení ČTK si ale nemyslí, že by se lidovci uchýlili k podpoře menšinové vlády, neplynula by podle nich z toho pro ně žádná výhoda. "Nemyslím si, že by širší vedení KDU-ČSL souhlasilo s tím, že by podporovali vládu, ve které by nemohli prosazovat své záměry," řekl politolog Jan Outlý. Podle něj se strany dohodnou, ČSSD ustoupí a dá lidovcům ministerstvo zemědělství.
Politolog Bohumil Doležal si naopak myslí, že lidovci "kývnou" na nabídku ministerstva práce v kombinaci s resortem dopravy nebo životního prostředí. "Lidovci se už rozhodli, že ve vládě budou, a teď si tam vybojovali poměrně slušnou prebendu a jsou v obtížné situaci, jak tohle odmítnout," míní Doležal.
Dohoda na dnešní schůzce ve formátu dvou zástupců za každou stranu byla podle Bělobrádka aspoň na počtu postů ve vládě. ČSSD by jich měla mít osm, ANO sedm a lidovci tři. Každá strana by měla jednoho člena vlády bez portfeje, kteří by se zaměřili na otázku lidských práv a menšin nebo vědy, výzkumu a vzdělávání. Třetí člen kabinetu bez portfeje by vedl legislativní radu vlády.
Také první místopředseda lidovců Marian Jurečka vyjádřil překvapení a zklamání z postoje ČSSD a ANO. "My jsme za těch posledních několik týdnů dokázali najít spoustu kompromisů," řekl dnes novinářům. "Ale v tento okamžik cítíme, že tento kompromis, pokud bychom měli opustit ministerstvo zemědělství, by byl už za určitou hranou toho, kde ten kompromis lze ještě hledat," dodal.
Dvojice stran podle Jurečky upozorňovala na to, že lidovci nemají na ministerstvu zemědělství kontinuitu a že by na něm mohli být ve střetu zájmů kvůli církevním restitucím, v nichž resort hraje důležitou roli. Lidovecký místopředseda je ale odmítl s tím, že kontinuitu ve vedení resortu nemá žádná z trojice stran a ve střetu zájmů vzhledem k restitucím by mohla být i ČSSD, která usiluje o jejich změnu.
"Myslím, že je logické, že pokud ustoupíte ve všem, tak se dá předpokládat, že i v těch čtyřech letech by docházelo k podobným situacím," doplnil Bělobrádek, podle něhož lidovci vstoupí do vlády, jen když bude předpoklad, že vydrží celé čtyři roky.