Aktualizováno Ekonomika eurozóny ve čtvrtém kvartále loňského roku zrychlila. Dnešní zpřesnění potvrzuje 0,3procentní mezikvartální růst a 0,5procentní růst oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Předběžná data překonala očekávání, dnešní potvrzení už překvapení nepřináší.
Nově zveřejněné podrobnosti ukazují, že hlavním tahounem růstu byl koncem loňského roku vývoz. Ten se zvýšil mezikvartálně o 1,2 procenta po předchozí stagnaci. K růstu tak přispěl 0,6 procentního bodu. Pozitivní vliv zahraničního obchodu na druhé straně tlumil dovoz rostoucí o 0,4 procenta.
Druhým nejdůležitějším kladným příspěvkem k HDP byl růst investic do fixního kapitálu. Ty se ve 4Q zvýšily o 1,1 procenta a v průběhu roku předvedly slušné zrychlení z 1,7procentního poklesu v 1Q. Celkový příspěvek investic byl ale mírně záporný, když převážil vliv poklesu zásob. Ty táhly ekonomiku o 0,3 procentního bodu dolů. Vliv spotřeby byl dohromady zhruba neutrální. Na jednu stranu spotřeba domácností vzrostla o 0,1 procenta, kompenzací je však na druhé straně 0,2procentní pokles vládní spotřeby.
Z pohledu tvorby HDP vidíme nejvyšší růst v zemědělství, slušně si ale vedl i zpracovatelský průmysl a stavebnictví. V rámci služeb nejsilněji rostl finanční a pojišťovací sektor a administrativa.
Data o HDP nepřinášejí překvapení. Dobré je, že byl růst potvrzen na slušných hodnotách, na silný vliv vývozu a investic se přitom dalo usuzovat už z předběžných národních zpráv. Oživení ekonomiky eurozóny nabírá na síle a jeho strukturu lze hodnotit pozitivně. Růst není založen na volatilní položce zásob, které ho naopak tlumily. Nenafukuje ho ani vláda. Stále slabá expanze soukromé spotřeby je dána strukturálními změnami vynucovanými na periferii, ale rezervy má stále také Německo. Příznivou zprávou pro vývoj v delším období je dynamika investic, jejichž růst by mohl podpořit konkurenceschopnost i jinak než osekáváním mzdových nákladů.
