Čína dnes zveřejnila údaje o březnovém zahraničním obchodně. Ač by na první pohled mohl být celkový přebytek 7,71 mld. USD považován ve srovnání s konsensem 1,80 mld. USD za úspěch, při bližším pohledu je realita odlišná. Čínský export totiž výrazně zaostal za odhady, když meziročně v březnu klesl o 6,6 % namísto očekávaného růstu 4,8 %. Obdobně klesly importy, a to dokonce o plných 11,3 %, namísto růstového odhadu 3,9 %. Údaje tak navázaly na předchozí období, kdy klesl y/y export o 18,1 % a import o 10,1 %.
Část ekonomů březnový pokles přisuzuje čínskému lunárnímu roku, který v prvním čtvrtletí pravidelně sníží obchodní aktivitu na většině východoasijského území. Lunární rok s sebou přináší delší období svátků (pracovního volna). Nicméně březen je již prvním měsícem, kdy pracovní proces nebyl volnými dny narušen, a pokles tak nevysvětluje zcela dostatečně. Další možností stojící za zhoršením je dle některých ekonomů umělé navyšování čísel za stejné období v minulém roce, kdy na trhu nefungovala později ustanovená přísnější regulace.
Čínský premiér Li se po publikování těchto údajů nicméně nechal slyšet, že vláda v reakci na toho krátkodobé zklamání neplánuje žádná mimořádná podpůrná opatření, protože střednědobý výhled ekonomického růstu je beze změny. Opravdu je důvod k absolutnímu klidu?
Čína pro letošní rok počítá s růstem svého hospodářství o 7,5 %. Zahraniční obchod je jednou z klíčových položek HDP a jeho výpadek by významně ohrozil nastavený cíl. Čínský obchodní model totiž závisí spíše na vládních investicích a exportní aktivitě, než na klasické spotřebě, která například v USA představuje 70 % HDP. Podle ekonomů tak současná obchodní data vzbuzují oprávněné obavy o schopnost Číny naplnit stanovenou rychlost růstu. Ačkoliv růst USA, klíčového odběratele čínských výrobků, vykazuje v letošním roce oživení, není již schopen vsáknout takové množství exportních produktů asijské ekonomiky, jako tomu bylo v předchozích letech. I proto čínská vláda pravděpodobně minulý měsíc rozhodla o částečném uvolnění juanu, který nyní může během denní obchodní seance změnit na trhu svou hodnotu o 2 %, aniž by došlo k zásahu ze strany státní autority.
Flexibila juanu a jeho případné oslabení by mohly přispět ke zlepšení čínského zahraničního obchodu, avšak nadále by zemi zabránily v přechodu k modelu, ve kterém je ekonomika závislá spíše na spotřebě. Tato forma schizofrenie tak nechává současnou situaci nepřehlednou. Otázka, zda jsou slabší data zahraničního obchodu způsobena lunárním rokem, tak získává další dimenzi. V případě, že ano a exporty v následujících měsících vzrostou, země se může nadále zaměřit na postupné posilování juanu a zvyšování koupěschopnosti svého obyvatelstva. Pokud ne, bude muset vláda zvolit – zda naplnit odvážný cíl růstu HDP i skrze oslabení juanu, nebo se postupně vydat cestou stimulace své spotřeby i za cenu horších hospodářských výsledků v letošním roce. To za absolutní klid určitě považovat nelze…
(Zdroje: wsj, bloomberg)