Poslední data z německé ekonomiky neposkytují příliš silný základ optimismu. Dochází tak k dalším negativním revizím očekávaného vývoje a množí se úvahy o tom, co působí útlum v největší ekonomice eurozóny. Předpokládalo se totiž, že plná zaměstnanost a růst mezd povedou ke zlepšení situace. Podle našeho názoru lze uvažovat o třech příčinách. V první řadě je možné, že Německo začíná kvůli plné zaměstnanosti narážet na hranici danou jeho potenciálem, který leží velmi nízko. Odhady vývoje potenciálního růstu a jeho porovnání se skutečným růstem ekonomiky shrnuje následující graf. Skutečný růst se po roce 2010 dostal pod potenciál jen v roce 2012 a na počátku roku 2013, v současné době leží znatelně nad ním:
Je tedy možné, že Německo prochází transformací z ekonomiky, která je tažená poptávkou, na ekonomiku, kde hlavní roli hrají omezení na straně nabídky. Nízký potenciální růst je přitom hlavně odrazem nízkého růstu produktivity, který není vyvážen ani poměrně vysokou mírou imigrace, která stabilizuje celkové množství pracovní síly na německém trhu.
Problém na straně nabídky může souviset i s investicemi. Společnosti si totiž po krizi ponechaly velkou část svých zaměstnanců a vyhýbaly se propouštění. Nyní dochází k rychlejšímu růstu reálných mezd a ziskovost firem klesá, což se podepisuje na jejich ochotě investovat. Z druhého grafu je patrné, že tempo meziročního růstu investic německých firem se po krizi prudce zvedlo až nad 10 %, poté ale přišel stejně prudký pokles tempa růstu. Oživení nastalo ve druhé polovině minulého roku, letos se však situace opět obrací:
Na Německo také může doléhat útlum v eurozóně a Rusku a zpomalující globální obchod. Německo je totiž na podobné faktory velmi citlivé, protože exporty představují významnou část jeho ekonomiky. Útlum v Německu se pak projeví negativně v celé eurozóně a je pravděpodobné, že přispěje k tomu, aby ECB přikročila k ještě expanzivnější monetární politice.
Zdroj: Natixis