ECB došla trpělivost. Ne úplně… tak, že by za sebou jednou pro vždy zabouchla dveřmi. Centrální bankéři se ale tentokrát na místo pravidelné dávky cukru rozhodli oprášit bič. A není po pravdě příliš čemu se divit. Řecká strana si během víkendu dál trvala na svém a v klíčových reformních bodech již nechtěla ustoupit ani o píď. Neuspěla tak logicky se svojí žádostí o natažení současného záchranného programu (za horizont 30.6.) ani s žádostí o poskytnutí překlenovací půjčky. Rozhodnutí o uspořádání referenda na 5. července tak v zásadě bylo rozhodnutím nesplatit na konci měsíce včas peníze Mezinárodnímu měnovému fondu. To byla pro ECB poslední kapka do ohně a rozhodla se Řekům nenavyšovat přístup k záchranným penězům (programu ELA) - to jinými slovy znamenalo, že další výběry z bankomatů by banky neměly čím vykrývat. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér a centrální banka do 7. července nechaly banky a celé řecké finanční trhy natvrdo zavřít. Omezení na výběr peněz jsou velice tvrdá a z bankomatu Řekové nedostanou víc jak 60 eur za den.
Co se může dít dál? Po referendu, ve kterém by Řekové řekli ano členství v euru, může být řecký premiér daleko ochotnější dělat kompromisy a mohlo by dojít k rychlé dohodě. To je ale ten nejoptimističtější scénář. Dokud dohoda nebude, nebudou pravděpodobně uvolněny ani kapitálové kontroly a tvrdá omezení výběru peněz z bankomatů. Čím déle to bude trvat, tím větší je šance, že Athény nakonec k běžnému fungování budou muset zavést paralelní měnu (kterou by například stát začal vyplácet státní zaměstnance). Naděje na pozitivní obrat by výrazně klesla 20. července, kdy mají Athény splatit více jak 3 mld. eur přímo ECB.
V mezičase bude důležité a zajímavé sledovat nákazu na ostatních trzích. Je pravděpodobné, že euro zůstane pod tlakem, zatímco výnosy na jihu eurozóny půjdou vzhůru. Investoři do této chvíle riziko (ne)dohody spíše podceňovali. Otázkou je, jak výrazná reakce bude - prozatím není nijak dramatická. Klíčové bude sledovat to, jak se moc se v následujících hodinách a dnech roztáhnou rizikové marže u španělských či italských vládních dluhopisů.
Region - forex
Páteční seance patřila z hlediska obchodování s regionálními měnami spíše k těm klidnějším. Výraznější pohyb - posílení o 0,3 % - zaznamenal pouze forint.
Tématem nadcházejícího týdne bude jistě opět Řecko. Výsledky víkendových jednání naznačují, že nás čeká volatilní týden a to i z pohledu regionálních měn. V případě koruny výraznější výkyvy neočekáváme. V případě zlotého a zejména pak forintu lze naopak čekat, že se nervozita projeví přece jen výrazněji. Forint bude patrně pod tlakem i proto, že centrální banka hodlá dále snižovat oficiální úrokové sazby. Je proto pravděpodobné, že zlotý se podívá nad hranici EUR/PLN 4,20 a forint se může vydat směrem k EUR/HUF 320.
Dluhopisy
Evropské trhy dluhopisů ještě neotevřely a tak zavedení bankovních prázdnin a uvalení kapitálových kontrol ještě nelze pozorovat na periferii eurozóny. Nicméně nárůst averze k riziku je již patrný na amerických dluhopisech, jejichž výnosy poklesly o 17 bazických bodů na deseti letech. V Evropě bude klíčové sledovat, jak zareaguje německý Bund, kde lze počítat s o něco menším propadem výnosů, než jaký vidíme u amerických dluhopisů. Výnosy německých dluhopisů a eurové swapové sazby budou následovat dolů i české dlouhé korunové sazby. Naopak to, jak se opravdu nákaza bude projevovat na periferii eurozóny, bude vidět na španělských, portugalských a italských vládních dluhopisech, kde lze očekávat prudký růst výnosů a tedy rizikových marží.
Výhledově však situace okolo německého Bundu může být složitější, neboť pokud Řecko v úterý MMF nezaplatí a de facto zbankrotuje, tak budou ohroženy i pohledávky Německa jakožto největšího věřitele, které činí 80 mld. euro neboli okolo 2 % HDP. V momentě, kdy se tedy situace okolo Řecka stabilizuje, tak trh může být opět pod tlakem makro dat, ale také vyšší emise plynoucí ze ztrát v Řecku a výnosy půjdou rychle vzhůru.