Shilling: Ekonomický pesimismus není namístě

Už dlouho tvrdím, že dokud nebude globální oddlužení u konce, hrubý domácí produkt bude růst asi o 2 % ročně. Stejně tak platí, že snižování dluhu po finančních krizích je dlouhodobý proces a obvykle trvá asi tak deset let. V současné době máme za sebou osm let tohoto procesu a pokud půjde dál stejným tempem, možná si počkáme více než deset let. Zadlužení amerických domácností se už snížilo ze 130 % čistých příjmů na 102 % příjmů, ale to je stále daleko od historického standardu, který se pohybuje na 65 % příjmů.

Celý proces oddlužení ale jednou skončí a pak podle mého názoru nastane rychlý ekonomický růst dosahující minimálně 3,5 % ročně. Takový růst bude bezpochyby tažen moderními technologiemi, včetně počítačů, internetu, biotechnologií, telekomunikací, robotiky a 3D tiskáren. Průmyslová revoluce začala už po roce 1700, ale až během občanské války byla její síla dost velká na to, aby se stala hlavním tahounem americké ekonomiky. Na tento vývoj bychom neměli zapomínat ani v souvislosti se současným technologickým pokrokem.

Růst produktivity je složitý jev, mění se v cyklech a ty nemusí souviset s tím, jak vypadá konkrétní ekonomická situace. Ani současný slabý růst by tak neměl být považován za rozhodující faktor. Ve dvacátých letech minulého století také docházelo k velkým technologickým skokům, včetně elektrifikace domácností a továren či používání telefonů. Ale jejich přínos se začal plně projevovat až o deset let později, kdy se elektřina a telefony staly běžnou součástí života. V současném prostředí se firmy snaží reagovat na útlum tržeb snižováním nákladů. A to se projevuje i na růstu produktivity. Slabost jejího růstu je pravděpodobně známkou toho, že firmy už dosáhly samé hranice toho, kam až jdou náklady snižovat. Není pochyb o tom, že od snižování nákladů se pozornost postupně přesune právě ke zvyšování produktivity a tento posun by uspíšily možné mzdové tlaky.

Pravděpodobně také dojde ke zvýšení výdajů na výzkum a vývoj a na vzdělávání zaměstnanců. Už nyní to možná není s investicemi firem tak špatné, jak se na první pohled zdá, protože velká část výdajů technologických firem není z účetního hlediska brána jako investice. Ekonomové z Fedu navíc tvrdí, že ceny technologického vybavení vedou k podhodnocování skutečné výše investic. Navzdory obecnému přesvědčení také platí, že výše investic a tempo růstu produktivity spolu nijak úzce nesouvisí. Vyšší výdaje na stroje a zařízení produktivitu nezvyšují tolik, jako technologický pokrok, lepší systémy motivace a odměn zaměstnanců, lepší logistika, a podobně.

Autorem je Gary Shilling.

Zdroj: Bloomberg