Zatímco Francie a celý svět truchlí nad teroristickým masakrem nevinných lidí v Paříži, vedoucí představitelé států skupiny G-20 se scházejí v turecké Antalyi. Na vrchol dlouhého seznamu naléhavých témat k projednání se nyní vyšvihne terorismus. Skupina G-20, jejíž členské země představují zhruba 85% světové ekonomiky, má důležitou zodpovědnost reagovat na problémy ovlivňující životy a prosperitu milionů lidí z celého světa. Nemůže riskovat, že podlehne sebeuspokojení a nečinnosti, ať už v otázce terorismu nebo křehkého stavu světové ekonomiky.
Od prosince 2014, kdy se předsednictví G-20 ujalo Turecko, se náš přístup k zajištění začleňujícího a robustního růstu prostřednictvím společného postupu těší podpoře jednotlivých členů. Toto úsilí stojí na třech pilířích: na rozhodné implementaci předchozích závazků, na zvyšování investic coby silného hnacího motoru globální ekonomiky a na podpoře začleňování tak, aby přínosy růstu mohli sdílet všichni.
Pokud jde o implementaci, byly učiněny významné kroky. Díky podpoře zdravé makroekonomické a fiskální politiky a zavádění solidních strukturálních reforem jsme dosáhli značného pokroku směrem ke splnění cíle zvýšit společný HDP skupiny G-20 o 2,1% do roku 2018. Globální finanční soustava je dnes odolnější než kdykoliv dříve. Znovu se budují finanční kapacity a plní se nové růstové cíle.
Mnohé však ještě zbývá udělat. Členové G-20 by měli urychlit snahu o splnění svých závazků zvýšení produktivity a eliminace strukturálních překážek investic, konkurence, obchodu a tvorby pracovních míst. Kromě toho musíme upevnit fundamentální reformy globální finanční soustavy, které skupina G-20 v posledních sedmi letech realizovala.
Také náš důraz na investice – klíčový hnací motor růstu, tvorby pracovních míst a rozvoje – se začíná vyplácet. V globální ekonomice existuje obrovská investiční propast, a to v rozvinutých i rozvojových zemích. Proto potřebujeme strategie rozvinutých zemí, které spojí konkrétní akce a závazky s cílem zlepšit investiční ekosystém, podpořit malé a střední podniky a prosadit výstavbu efektivní a vysoce kvalitní infrastruktury. Pokud členové G-20 plně implementují své závazky v rámci těchto strategií, pak má jejich společný HDP vzrůst o další 1%.
Hospodářský růst musí být silný a trvale udržitelný, ale především musí být začleňující. V mnoha zemích skupiny G-20 roste nerovnost; v některých případech dosáhla historického maxima. To je nebezpečný vývoj, který může zbrzdit růst, ohrozit soudržnost společností i blahobyt obyvatel. Je nezbytně důležité, aby se skupina G-20 postavila k problému nerovnosti čelem a dala najevo odhodlání zajistit, aby plody hospodářského růstu sklízeli všichni občané členských zemí.
Klíčovým aspektem boje proti nerovnosti je snížení nezaměstnanosti. V zemích skupiny G-20 žije zhruba 100 milionů nezaměstnaných a dalších 200 milionů mladých lidí, kteří nepracují ani nestudují. Podstatné snížení nezaměstnanosti mladých lidí je jedním z nejdůležitějších závazků skupiny.
Začleňování se však nemůže zastavit na hranicích G-20. Musíme pracovat na tom, aby přínosy růstu a prosperity sdíleli lidé na celém světě. V Antalyi budeme diskutovat o možnostech, jak sladit naše úsilí s novou Agendou 2030 pro trvale udržitelný rozvoj a zvýšit naše angažmá v nízkopříjmových rozvojových zemích.
Protože jsou politika a ekonomie stále provázanější, musí skupina G-20 spolupracovat také na řešení geopolitických výzev naší éry. Letošní rok je důležitý v boji proti klimatickým změnám. Z Antalye musíme vyslat silný politický vzkaz na podporu úspěšného výsledku konference Organizace spojených národů o klimatických změnách, která se bude konat od 30. listopadu do 11. prosince v Paříži.
Teroristické útoky v Paříži nám zatím znovu brutálním způsobem připomněly, že globální problémy – jako jsou terorismus, válka v Sýrii a uprchlická krize – vyžadují vskutku globální reakce. Skupina G-20 představuje ideální fórum, na kterém je lze řešit.
Občanská válka v Sýrii – která se dávno přehoupla do čtvrtého roku – musí být ukončena a po ní musí následovat spravedlivý a trvale udržitelný politický přerod. Konflikt a brutální státní terorismus režimu syrského prezidenta Bašára Asada není jen příčinou strašlivého utrpení v Sýrii a smrti více než 360 000 lidí; je to také prapříčina uprchlické krize a vzniku Islámského státu – který je hrozbou pro všechny země. Turecko je členem koalice proti IS a snažíme se pokořit a zničit tuto teroristickou hrozbu v naší zemi i za našimi hranicemi.
Současně však nesmíme zapomenout na nelehký osud lidí prchajících před brutalitou Asadova režimu a IS. Mezinárodní společenství, jež se otřásalo hrůzou při pohledu na fotografii Alana Kurdího, tříletého syrského batolete, které se našlo mrtvé na turecké pláži, musí mít neustále na paměti, že v chladných vodách Středozemního a Egejského moře umírá dennodenně mnoho dalších podobných dětí.
V Turecku v současné době přebývá zhruba 2,2 milionu syrských uprchlíků a v posledních třech letech jsme za péči o ně vynaložili přes 8 miliard dolarů. Mezinárodní společenství se musí dohodnout na mechanismu, který zajistí spravedlivé rozprostření této zátěže.
A konečně je důležité mít na zřeteli, že se Turecko nadále potýká s hrozbou Strany kurdských pracujících (PKK), organizace, kterou Spojené státy i Evropská unie označily za teroristické uskupení. Turecko zavedlo velký počet reforem a učinilo značné investice ve prospěch našich kurdských občanů. Přesto se PKK odmítá odzbrojit a místo toho hromadí zbraně a útočí na civilní a bezpečnostní cíle po celém Turecku. Zatímco tedy pokračujeme v boji proti metle terorismu v naší zemi, vyzýváme všechny státy, aby nejen oplakávaly mrtvé v Paříži, ale také odmítly terorismus ve všech jeho podobách.
Summit skupiny G-20 v Antalyi bude řešit tyto i další závažné otázky, s nimiž se svět potýká. Ať už budou tématem ekonomie, finance, klimatické změny či politika, hlavním principem musí být rovnost a spravedlnost pro všechny.
Recep Tayyip Erdogan je prezidentem Turecké republiky.
Copyright: Project Syndicate, 2015.
www.project-syndicate.org