V tuto chvíli se zdá být jasné, kdo proti sobě stane v listopadových prezidentských volbách v USA. Je ale možné, že vliv toho, kdo se nakonec stane vítězem, je veřejností i investory přeceňován. Obecně je v dobrých časech prezidentům připisováno příliš mnoho zásluh a v časech zlých zase příliš mnoho chyb.
Na druhou stranu nechci tvrdit, že prezidenti a jejich politiky nemají žádný vliv. V určitých situacích mohou mít jejich kroky dalekosáhlé důsledky. Vezměme následující příklady: Když Ronald Reagan snížil daně, šlo o enormně stimulační nástroj, který ale spolu s vyššími vládními výdaji vytvořil obrovské rozpočtové deficity a dopomohl k růstu příjmové nerovnosti. Tento prezident také jmenoval do čela Fedu Alana Greenspana a ať už si o něm myslíme cokoliv, určitě se shodneme, že jeho politika měla velmi vážné důsledky.
Clinton daně zvýšil a vyrovnal rozpočet. K tomu reformoval systém sociálního zabezpečení a všechny tyto kroky měly svůj dopad na trhy. Učinil také změny v regulaci investičního bankovnictví a obchodování s deriváty, které pomohly ke vzniku finanční krize.
George W. Bush prosadil velké snížení daní, čímž stimuloval ekonomiku, ale také prohloubil deficity. Vyhodil 3 biliony dolarů za válku ve špatné zemi poté, co byly Spojené státy terčem teroristických útoků. To fiskální nerovnováhu prohloubilo ještě více. Do funkce pak jmenoval řadu federálních úředníků, kteří se svou činností podíleli na vzniku finanční krize.
Barack Obama prosadil změny v systému zdravotní péče, které měly na tento segment ekonomiky obrovský dopad. Jeho stimulační program, kterým reagoval na Velkou recesi, byl kritizován jako nedostatečný. Jeho reformy finanční regulace mají široký dopad a možná jsou jednou z příčin klesající ziskovosti bankovního sektoru.
Bylo by tedy skutečně bláznivé tvrdit, že prezidenti nemají na ekonomiku a trhy vliv. Co to ale znamená z hlediska souboje mezi Clintonovou a Trumpem? Pokud dáme stranou otázku národní bezpečnosti a terorismu, zbývá několik hlavních oblastí. Co se týče obchodu, je navrhovaná politika obou kandidátů rozdílná. Trump chce zrušit dosud neratifikovanou transatlantickou obchodní dohodu TPP a omezit dohodu mezi severoamerickými zeměmi NAFTA. Clinotonová dříve TPP podporovala, nyní se však zdá, že změnila svůj názor.
V oblasti daní jsou návrhy kandidátů naprosto rozdílné. Trump chce snížit zdanění bohatých, Clintonová podle všeho podporuje zvýšení jejich zdanění. Oba kandidáti podporují nějakou formu daňových prázdnin s cílem přitáhnout zpět do USA asi 2 biliony dolarů zisků držených firmami v zahraničí. Ďábel je ale v detailech a ty zatím známy nejsou.
U investic do infrastruktury se zdá, že je podporují oba kandidáti (Trump navíc hovoří o vybudování zdi na americko-mexické hranici). Do klíčových pozic v Komisi pro cenné papíry, Fedu a dalších významných institucích ale budou oba kandidáti navrhovat naprosto rozdílné lidi. Naplnění mnoha zmiňovaných plánů a kroků pak bude vyžadovat spolupráci Kongresu a ta není ani zdaleka jistou věcí, což jasně ukazuje nedávná historie. Můj celkový závěr je takový, že kroky nového prezidenta budou jistě důležité, ale možná ne tak, jak se veřejnost a investoři domnívají.
Autorem je investor Barry Ritholtz.
Zdroj: Bloomberg