Americké banky zažívají těžké časy. Tedy, co se týče jejich akcií. A přitom za to nemohou. Za vším je totiž ono, investory stále více nenáviděné slovo, „brexit“. Burzovní statistiky ukazují, že jen několik dnů po osudovém hlasování britských voličů o setrvání Velké Británie v EU, které skončilo rozhodnutím o opuštění evropského spolku, ztratily akcie například a 13 % procent, akcie dokonce v letošním roce, právě díky posledním propadům, odepsaly 22 %. A taková výkonnost řadí elitní americké investiční banky do pozice nejhorších akcií v indexu Dow Jones v roce 2016.
Výkonnost akcií finančních institucí tak zatím příznivá není. Podle zpravodajského serveru CNN.com, KBW Bank Index, který sleduje výkonnost 24 bankovních akcií, zaznamenal těsně po oznámení brexitu největší dvoudenní pokles od srpna 2011. Pravdou je, že americké banky čelí v těchto dnech doslova velkým výzvám, které ženou investory k prodejním pokynům a brexit je jen jednou z těchto výzev.
Úrokové sazby v USA mohou prodloužit dobu nízkých zisků
A co tedy způsobuje nepříznivé hodnocení akcií amerických bank, že zažívají těžké časy? Prvním důvodem je podle CNN.com nastavení úrokových sazeb v USA. Na jedné straně ekonomové a investoři volají po navýšení úrokových sazeb, na straně druhé není jisté, že i po nečekaném výsledku hlasování Britů o vystoupení z EU, ke změnám výše úroků v Americe dojde. Jde o vážný problém, neboť banky žijí z rozdílu mezi výší úroků, které musí zaplatit vkladatelům za jejich úložky a tím, co mohou naúčtovat dlužníkům za bankovní úvěry. A „anemické“ sazby nechávají jen omezený prostor pro zisk. Bankovní zisky tak mohou být podle analytiků nižší mnohem déle, než se na počátku roku 2016 mohlo zdát.
Podle některých názorů totiž není vyloučeno, že by FED mohl nastavení úroků dokonce snížit. Takový scénář je nicméně podle analytika Patria Finance Jana Šumbery spíše nepravděpodobný: „Výsledek britského referenda komplikuje FEDu situaci, neboť představuje dodatečné externí riziko, se kterým musí měnová autorita počítat. Na druhou stranu – zlepšení na trhu práce, růst mezd a aktivita spotřebitelů může vytvořit dostatečně příznivé podmínky pro pokračování cyklu navyšování sazeb. Klíčovým nástrojem měnové politiky centrální banky je navíc její vlastní důvěryhodnost. Ta by snížením sazeb namísto jejich byť pomalejšího zvyšování výrazně utrpěla.“
Dalším důvodem nepřízně investorů vůči akciím amerických bank je dopad poklesů evropských cenných papírů. V globalizované době neuteče před nepříznivým vývojem nikdo. A banky jsou toho důkazem. Jen několik dní po vyhlášení brexitu ztratily akcie britské více než jednu třetinu své hodnoty, akcie a dalších evropských bank, byly rovněž pod silným prodejním tlakem, a to i přes pozdější oživení trhů. Analytici proto říkají, že odezva akcií amerických bank nemusí být tak bolestná, jak v Evropě. „Americké banky jsou velmi dobře kapitalizované a vydrží mnohem větší ataky, než zažily v roce 2011. Nákaza z evropských bankovních akcií se ale nyní stává mnohem reálnější," citoval zpravodajský server CNN.com Troye Gayeskiho, partnera a hlavního portfolio manažera SkyBridge Capital.
Proklatá tržní turbulence snižuje zájem investorů
Třetím důvodem, proč je nyní dobré nebýt v kůži amerických bank, je tržní turbulence. Brexit způsobil vážné otřesy na trzích, a v globálním měřítku zavinil ztráty na akciích ve výši více než 3 biliony dolarů. Některé odhady dokonce uvádějí až 4 biliony amerických dolarů. Vyšší volatilita často nejvíce „bolí“ právě banky, neboť znamená nižší obchodní objemy a příjmy. Důvodem navíc je to, že brexit může snížit objem investic do Velké Británie a možná i do Evropy.
A méně kapitálových výdajů může přinést nižší aktivitu při úpisu akcií a tím pádem nižší objem upisovacích poplatků a nabídku akcií. A totéž platí pro výnosy z aktivit na fúzích a akvizicích. Ztráta důvěry podnikatelské sféry, je podle CNN.com, vážným důvodem pro to, aby se snížila chuť investorů do velkých transakcí a najímání si služeb investičních bank. Příklad? Miliardář Richard Branson zrušil kvůli brexitu významnou akvizici, kterou zvažoval.
Své sehrává i bankovní regulace. Podle mínění CNN.com jsou ale regulační opatření, nastavená kvůli zabránění opakování finanční krize, nyní spíše příčinou poklesu ziskovosti amerických bank a zvýšení jejich nákladů.
Přesto – investoři se mohou dívat na vývoj cen akcií amerických bank jako na nákupní příležitost. „Americké banky jsou dobře kapitalizované, přísná regulace a osekávání rizikových aktivit snížily jejich riziko. Ačkoliv cyklus utahování měnové politiky může probíhat pozvolněji, než se očekávalo, měl by se postupně příznivě promítnout do čistých úrokových marží a celkové profitability. Banky bez přílišné závislosti na tržbách z aktivit na finančních trzích by tak ve střednědobém horizontu měly přihlížet zlepšení provozního prostředí,“ uvádí Jan Šumbera. Vždyť i podle zátěžových testů 33 amerických bank, které uskutečnil FED minulý týden, by všechny testované instituce prošly i hlubokou recesí.