Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - video

Příčiny bankovní krize, nejzásadnější zasedání Fedu v tomto cyklu a jak v této nejisté době investovat

21.03.2023 20:08
Autor: Redakce, Patria.cz

Máme za sebou nejrychlejší bankovní krizi v historii, anebo jde jen o špičku ledovce skrývající hlubší problémy? Tuto otázku rozebírají analytici Patria Finance Branislav Soták a Tomáš Vlk. Kromě toho diskutují také, nakolik jsou přijatá opatření regulátorů proinflační a do jaké míry mohou ovlivnit Fed při jeho "nejzásadnějším zasedání v tomto cyklu". Nezapomínají ani na tipy, jak v této nejisté době investovat a jaké sázky jsou z jejich pohledu aktuálně slibné.

 

Další videorozhovory z dílny Patria.cz naleznete na Youtube kanálu Patria.cz.

 
 
 
 
 
 

Čtěte více:

T.Vlk a B. Soták: Co když se Fed nemýlí? Jak připravit svoje portfolio na oba scénáře
15.12.2022 17:37
Americká centrální banka zopakovala svůj závazek bojovat proti inflac...
Branislav Soták: O portfoliu v příštím roce rozhodne inflace, recese a reakce Fedu
29.12.2022 6:04
Tento rok byl pro finanční trhy těžký, když zrychlující inflace a zve...
S Braněm Sotákem po pádu SVB: Chyba hrubá a ta zásadní, kde trestá trh, recesi se nevyhneme a proč Fed nemá zastavit růst sazeb
15.03.2023 19:16
Na pádu Silicon Valley Bank (SVB) se dají najít paralely s rokem finan...

Váš názor
  • Je tp jednoduché
    22.03.2023 6:45

    Kdykoli se v bankovnictví objevil problém, naházely se na něj vytisklé peníze - s tím, že se v inflaci neprojeví, protože to je jen mezi bankama atd. Až se po pár letech inflace navýší, tak se hledají jiná zdůvodnění. Peníze po pár letech bankám dojdou, tak se nasypou další ať si můžou hrát, situace se opakuje a bude opakovat, dokud to lidi nepřestane bavit a totálně ztratí důvěru ve FIAT systém.
    drewid
    • Re: Je tp jednoduché
      22.03.2023 13:03

      Při poskytování likvidity bankovnímu systému, v době kdy jej ovládla nedůvěra, dochází pouze k vyřešení následků té nedůvěry, nikoliv k inflačnímu tisku peněz. Jde o to, že k vypořádání platebního styku je třeba, aby si banky vzájemně důvěřovaly. Pokud důvěra mezi bankami zamrzne, mohlo by to mít za následek zamrznutí systému vypořádání platebního styku. Jinými slovy převody peněz mezi bankami by se zastavily nebo velmi výrazně omezily. V takovém okamžiku je pak centrální banka ta jediná, která je ochotná ostatním bankám věřit (věřitel poslední instance) a tedy jediná, která bankám za účelem vypořádání platebního styku půjčuje potřebnou likviditu. Nastává tak situace, kdy bankám rostou rezervy uložené v centrální bance a zároveň roste i objem likvidity, kterou si banky půjčují od centrální banky. Toto je proces, který se skutečně děje pouze uvnitř bankovního systému a nemá na vnější okolí žádný relevantní vliv. Dovozovat, že tento stabilizační proces má nějaké byť nepřímé inflační účinky, je zcela nemožné. Současně platí, že neposkytnutí likvidity centrální bankou ostatním bankám v době nedůvěry by mělo zcela zásadní vliv na vnější okolí, a to v podobě kolapsu platebního systému. Banky by i nadále zůstaly solventními, jen by nebyly schopny poskytovat služby platebního styku. Představa, že banky jsou v bankovních krizích bezmyšlenkovitě zasypávány horami nově natištěných peněz, které dříve nebo později začnou tlačit v ekonomice ceny nahoru, je naprostý nesmysl a zcela odporuje principům, na kterých je fungování současného bankovního systému založeno.
      Richard Fuld
    • Re: Je tp jednoduché
      22.03.2023 7:49

      V tom okamžiku se ovšem všechno zhroutí, a to si žádná vláda netroufne udělat. Takže se musíme smířit s tím, že je to perpetuum mobile a podle toho se zařídit.
      al321
      •  
        22.03.2023 9:16

        Ono ale nejde jen o množství peněz, které centrální banky umějí z trhu i stahovat ( kvatitavní utahování ). Vždy jde o to co proti těm penězům stojí. Tedy o rovnováhu. Pokud tedy poroste protuktivita a množství zboží a nabízených služeb, může být systém v rovnováze. To je cíl.
        Skladník
        •  
          22.03.2023 13:06

          Při kvantitativním uvolňování ani při kvantitativní utahování nedochází k dodávání peněz do ekonomiky ani k jejich stahování z ekonomiky. Toto je velmi rozšířený omyl, který si již dlouho žije vlastním životem a věří tomu dokonce i mnozí vrcholní manažeři bank. Pak se nemůžeme divit, že některé banky jsou řízeny naprostými diletanty, jako tomu bylo např. u SVB.
          Richard Fuld
          • Špatná teorie
            22.03.2023 13:21

            To co píšete je jen teorie, avšak praxe bývá naprosto jiná. Příklad. Kam zmizí peníze, které si komerční banka půjčí u centrální banky v rámci kvantitativního uvolňovaní? Kolaterálem mohou být i bezcenné papíry. Po krachu banky jsou již všechny vypůjčené peníze v ekonomice a centrální bance zůstane bezcenný kolaterál. Tedy, tím, že centrální banka půjčuje peníze i krachujícím bankám a kryje se obavou o kolapsu bankovního systému, riskuje ztráty, zvyšuje inflaci a samorejmě deformuje tržní prostředí tím, že neefektivní banky nechá žít na úkor celé společnosti. Co je no této úvaze špatně?
            FYI
            • Re: Špatná teorie
              22.03.2023 15:56

              Ne ne, to co popisuji není pouhá teorie. Takto je to i v praxi. Komerční banky si při QE od centrální banky nepůjčují peníze. Při QE komerční banky prodávají centrální bance státní dluhopisy. Likviditu, kterou takto banky obdrží jim centrální banka připíše na jejich rezervní účet. A to je vše co se stane. Komerční banka tuto likviditu může použít na vypořádání platebního styku nebo na (zpětný) nákup státních dluhopisů. Tuto nadbytečnou likviditu ale nemůže banka použít na nákup rizikových aktiv jako jsou korporátní dluhopisy nebo akcie. Nemůže ji použít ani na poskytnutí úvěrů nebankovním subjektům (k tomu ostatně banka vůbec likviditu nepotřebuje, vůbec žádnou). K tomu, aby banka mohla navýšit nákupy rizikových aktiv nebo navýšit objem poskytnutých úvěrů, musí nejprve navýšit svůj vlastní kapitál, aby případný nákup rizikových aktiv nebo nové rizikové úvěry byly kryty novým vlastním kapitálem v míře, kterou určují pravidla kapitálové přiměřenosti. Skutečnost, že banka má stamiliardy nebo biliony dolarů/eur nadbytečné likvidity na rezervním účtu je z hlediska možnosti navýšit objem peněžní zásoby v ekonomice (myšleno vně bankovního systému) zcela bez významu. Banky mohou pouštět do oběhu nové peníze až poté, kdy např. akcionáři upíší nové akcie banky, nebo se bance podaří vydat další podřízené dluhopisy, nebo si banka ponechá již vytvořený zisk a nerozdělí jej mezi akcionáře... Nejprve musí banka posílit svůj vlastní kapitál, pak může expandovat (vytvářet nové peníze). Centrální banka tuto situaci ovlivňuje pouze změnami úrokových sazeb a/nebo změnami kapitálových požadavků v rámci pravidel kapitálové přiměřenosti. To co Vy popisujete je tzv. kvaLitativní uvolňování, kdy centrální banka rozšiřuje rejstřík aktiv, která přijímá jako kolaterál při půjčkách likvidity, tedy že namísto pouze státních dluhopisů začne nově přijímat i méně kvalitní aktiva, např. zástavní hypotéční listy. I pokud si banka půjčí likviditu oproti kolaterálu v podobě nekvalitních aktiv, pak i zde platí, že se tím nezvyšuje objem peněz v ekonomice. Pokud taková banka vyplatí (díky získání likvidity proti nekvalitní zástavě) vklady svým klientům, neznamená to, že tím dojde k navýšení množství peněz v ekonomice. Ty peníze ti klienti měli na účtu už i před tím, jen v bezhotovostní podobě. Tím, že je vyzvedli z banky, jen směnili již existující bezhotovostní peníze na bankovky. Množství peněz v ekonomice se v důsledku pomoci bankám s nedostatkem likvidity nijak nemění. Platí samozřejmě, že pokud by banka zkrachoval bez pomoci centrální banky, pak by mnoho peněz patřících klientům této banky zaniklo. Pokud by centrální banka s likviditou bankám nepomohla, pak by se v případě krachů těch bank množství peněz zmenšilo, nicméně cenou za tuto deflační "politiku" by byl velmi pravděpodobně dominový krach celého bankovního systému... Centrální banka ale nemůže s likviditou pomoci každé bance. Může pomáhat pouze solventním bankám, které mají problém s likviditou. Pokud je banka insolventní přichází na řadu nejprve akcionáři, kteří by měli doplnit kapitál banky, pokud nejsou ochotni, hledá se externí investor, který by banku zachránil a teprve pokud ani toto nevyjde, nastává nucená správa a krach (v případě malé banky) nebo dochází k zestátnění a zachránění banky ze státních peněz, pokud jde o systémovou banku. V případě Credit Suisse nedošlo k prohlášení insolvence, takže pomoc s likviditou je zde namístě a situace se řeší fúzí s jinou bankou (UBS). Ano, ingerence centrálních bank do bankovního trhu rozhodně určitým způsobem deformuje tržní prostředí. Ponechání CS svému osudu až do jejího krachu by sice trh nedeformovalo, ale přímo by to trh kompletně destruovalo. Striktní lpění na čistě tržních principech je sice sympatické, avšak v některých případech je opravdu rozumné z takto rigidního postoje ustoupit...
              Richard Fuld
              •  
                24.03.2023 7:18

                Mohl jste to shrnout - vyčarování likvidity z ničeho tedy není "tisknutí peněz" a všechno je pak boží a v rovnováze. Perpetuum mobile.
                drewid
                •  
                  24.03.2023 17:00

                  No jistě, čím jednodušší popis hodně komplexního systému zvolíte, tím věrnější obrázek dostanete. To ale vyhovuje jen primitivům, kterým ve skutečnosti na poznání skutečnosti vůbec nezáleží. Jde jim jen o to, aby měli na co nadávat. Hlavně stručně... Kdybyste si to celé přečetl a pochopil to, nemusel jste se obtěžovat se sarkasmy. Přišel byste na to, že ta likvidita žádné nerovnováhy nezpůsobuje. Naopak, je vyrovnává.
                  Richard Fuld
Jakub Brukner: Alternativy k Nvidii, panika na francouzských bankách a evropské automobilky
19.06.2024 13:49
Fed očekává pouze jedno snížení sazeb v tomto roce, trhy to ale netrá...
Novinky z Patria Finance: Zvýhodnění investic do DIPu a rozšíření Pravidelných investic
14.06.2024 14:32
Patria Finance zásadně rozšířila nabídku ETF v produktu Pravidelné i...
Martin Uher: Záhadný objem na Monetě, klesající Komerční banka a nejisté americké trhy
04.06.2024 17:30
V pátek se v závěrečné aukci zobchodovalo 1,5 % free floatu Monety. V ...
Jaromír Strnad: Akciový split Nvidie a dividendy ČEZ a Kofoly
28.05.2024 14:17
Příští pátek budou zveřejněna květnová data z trhu práce, a pokud by s...
Pavol Mokoš: Nová maxima na amerických trzích, pozitivní impulzy a sázky na vítěze
22.05.2024 17:15
Po dubnovém ochlazení nyní americké indexy S&P 500, Nasdaq i Dow...
FRESH s Janem Burešem a Dominikem Rusinkem: Hledání nové letové hladiny aneb kde ČNB ‚zaparkuje‘ úrokové sazby?
17.05.2024 11:09
Hledání nové letové hladiny aneb kde ČNB ‚zaparkuje‘ úrokové sazby?“ ...
František Kronus: Výsledky ČEZ překvapení nepřinesly, banky u maxim a v USA se čeká na klíčová data
15.05.2024 14:00
Výsledky ČEZ žádné velké překvapení nepřinesly a akcie nadále zůstávaj...
Martin Kycelt: Překvapivé reakce na výsledky Tesly a Meta Platforms
25.04.2024 17:05
Akciové trhy zažily po několika měsících růstu výprodeje, a to zejména...
Martin Uher: Rozruch na dluhopisech, české banky a zranitelné USA
17.04.2024 18:46
Na českém dluhopisovém trhu včera došlo k nečekaným prodejním tlakům, ...
Jakub Brukner: Aktuální výprodeje jako příležitost pro vstup do pozice
11.04.2024 17:30
„Horší čísla o americké inflaci tráví trhy poměrně špatně,“ komentuje ...
Jaromír Strnad: Umělá inteligence v prostředí nejistých sazeb a dividendy pražských bank
05.04.2024 17:57
Poslední data ukazují na silnou americkou ekonomiku, a tak se z Fedu z...
Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle  pro pražské banky
27.03.2024 17:50
Hlavní americké indexy se pohybují poblíž historických maxim. Drobnějš...
František Kronus: Zasedání Fedu jako možný důvod ke korekci a očekávané výsledky ČEZ
20.03.2024 14:03
Dnešní zasedání Fedu pravděpodobně žádné snížení sazeb ani změnu v ré...


Nejsledovanější videa
Související komentáře