Ačkoliv celoroční plán počítá s deficitem státního rozpočtu ve výši 70 mld. korun, za prvních sedm měsíců roku máme rozpočet v přebytku přes 75 mld. korun. Je to určitě rekord vzhledem ke všem předcházejícím červencům v historii samostatné ČR, avšak konec roku je ještě stále hodně daleko a rozpočet se obvykle ve druhé polovině roku vyvíjí o poznání méně příznivě než v prvním pololetí.
Čemu tedy vděčíme za výborný výsledek hospodaření státního rozpočtu za prvních sedm měsíců je zřejmé z pohledu na vývoj příjmů i výdajů. Tím prvním, co padne do oka je masívní příliv peněz z EU, který už překonal celoroční plánovanou hodnotu o téměř 36 mld. korun. Je to tedy ta největší položka podílející se na nadprůměrném plnění celé příjmové strany rozpočtu, zatímco ty další příjmy příliš nevybočují alikvotně (tedy v adekvátní výši plánu – v tomto případě sedmi dvanáctinám).
Zatímco příjmy vylepšují především peníze z EU, výdajová strana za plánem zaostává. Je to vidět na platech, neinvestičních nákupech a transferech státním fondům, což souvisí s nižším čerpáním peněz na projekty spolufinancované Unií. Aby byl výčet úplný, je třeba dodat, že vedle již zmíněného se díky nízkým (často záporným) sazbám či výnosům ušetřilo na obsluze státního dluhu.
A nyní se podívejme, jak je to letos s daněmi. Srovnáme-li prvních sedm měsíců letošního roku s rokem předchozím, vybralo se celkově (tedy nejen v rámci státního rozpočtu) na daních o 54 mld. více. Asi nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že jde především o pozitivní vliv ekonomického růstu, neboť největší část vyššího výběru jde na vrub pojistnému na sociální zabezpečení (je to rovněž daň, i když se z nějakého důvodu označuje jako pojistné). Toto pojistné se odvíjí od mj. od zaměstnanosti, která je aktuálně rekordní, a od růstu mezd, jenž je rovněž po delší době rekordní. Vedle pojistného daňový výběr vylepšují i obě daně z příjmu, z nichž výsledek té první souvisí s tím samým jako pojistné, a ta druhá zase vyplývá z rekordní ziskovosti tuzemských firem. Ostatně meziroční zvýšení výběru daní shrnuje graf.
Rozpočet se z pohledu celkového výsledku zatím vyvíjí příznivě. Vzhledem k tomu, že druhá polovina roku bývá ve znamení slabších čísel, dá se předpokládat, že do deficitu se rozpočet nakonec stejně nespíše dostane. Přesto existuje velká šance, že konečný výsledek bude přece jen o dost příznivější, než naplánovaných -70 mld. korun. Navíc má dojít k navyšování platů ve veřejném sektoru, které se odrazí ve výdajích na podzim.
