Aktualizováno Část bankovní rady České národní banky (ČNB) je zdrženlivá k dalšímu snižování úrokových sazeb. Vyplývá to ze záznamu z jednání z minulého týdne, kdy rada rozhodla o poklesu základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Návrh podpořilo šest členů rady, proti se postavil Jan Kubíček, který hlasoval pro ponechání sazby na 3,75 procenta.
Makroekonomická prognóza ČNB počítala se snížením sazeb ve druhém čtvrtletí. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová ale podle záznamu uvedla, že prostor pro snižování úrokových sazeb nevnímá tak velký jako prognóza. Pokud by se naplnila proinflační rizika v ekonomice, mohlo to být podle ní její poslední letošní hlasování pro snížení sazeb.
Člen rady Jakub Seidler upozornil na rizika a nejistoty spojené se současným geopolitickým napětím a s obchodními válkami. Podle něj nižší ceny ropy mohou tlumit negativní dopady obchodních válek na hospodářský růst a působit protiinflačně, zároveň je ale obtížné vyhodnotit, nakolik se projeví narušení dodavatelských řetězců, které by působilo ve směru vyšší inflace. Podle Seidlera tak sice byl minulý týden prostor pro opatrné snížení sazeb, další postup by ale měl záviset na vyjasnění zahraničních rizik.
Kubíček, který hlasoval pro stabilitu sazeb, sice vidí určitý malý prostor pro jejich snížení, za důležité ale považoval načasování tohoto poklesu. Česká ekonomika podle něj ještě restriktivní působení měnové politiky potřebuje.
Členové bankovní rady diskutovali také o pokračujícím zrychleném růstu cen služeb, který podle nich nadále vyžaduje opatrnost při nastavování měnové politiky. Věnovali se také rychlému růstu cen nemovitostí, který se prostřednictvím nájemného a nákladů vlastnického bydlení propisuje do inflace. Viceguvernér Jan Frait ale uvedl, že politika ČNB působí na trh s nemovitostmi neutrálně a za drahým bydlením stojí faktory mimo působnost centrální banky.