Jakou ekonomickou politiku má přichystanou kandidátka do Bílého domu Hilary Clintonová? A jaké by měla dopady na trhy a jednotlivé sektory? Přinášíme Vám další článek k analýze investiční společnosti Fidelity International.
Jak jsme již poznamenali v předchozím článku, kdyby se americkou prezidentkou stala bývalá ministryně zahraniční a první dáma Hilary Clintonová, její politika by se pravděpodobně příliš nelišila od té Baracka Obamy, respektive od demokratické stranické linie.
Vítězové
Investice do infrastruktury patří podle prohlášení kandidátky k jejím hlavním ekonomickým cílům – jak podotýká Fidelity, zde také panuje největší shoda s jejím rivalem, realitním magnátem Donaldem Trumpem. Clintonová hodlá projekty financovat hlavně zvedáním daní a podle odhadu investiční banky je možné, že by každý rok zvýšila investice do veřejné výstavby o 17 procent. Pokud Clintonová vyhraje volby, výhercem by se tak mohl stát i stavební průmysl, protože kandidátka by v případě výhry chtěla během pěti let profinancovat až 275 miliard dolarů.
Prezidentství Clintonové, podpůrkyně zelené energie, by mohlo také vést k větší poptávce po zelených technologiích a po alternativních obnovitelných zdrojích elektřiny. Společnost S&P spočítala, že poptávka po solárních panelech by se mohla zvýšit až o dvacet procent (o negativních dopadech na těžařský průmysl se píšeme níže).
Díky uvolněnější imigrační politice by vítězství Clintonové mohlo nahrát zemědělskému sektoru, který spoléhá na levnou pracovní sílu. Podle odhadů v americkém zemědělství, lesnictví a rybolovu už teď pracuje více než čtvrtina lidí nelegálně. Deportace těchto lidí, kterou navrhuje Trump, by tuto levnou pracovní sílu odsunula.
Smíšený výsledek
Co se zdravotnictví týče, Clintonová se ve své kampani obula do „predátorského“ pricingu léků, který nastavily některé farmaceutické společnosti, jež ví, že si své zákazníky vždy najdou. Jako příklad může sloužit společnost Mylan, která výrazně zvedla cenu antialergika EpiPen. Řešením by podle Clintonové mohl být lepší přístup k levnějším importovaným léčivům a pokuty pro společnosti, které se k uživatelům léčiv budou chovat „nezodpovědně“.
Dopad na firmy, kterým by kroky případné demokratické administrativy snížily marže, by byly pochopitelně negativní. Optimismus by však farmaceutickému průmyslu mohlo dodat pokračování v politice Obamacare, která rozšířila zdravotní pojištění a zvýšila tak poptávku po lécích. Celkový dopad na sektor by tak byl smíšený.
Poražení
Oba kandidáti by si přáli vidět nárůst minimálního platu ze 7,25 USD za hodinu. Clintonová po tlaku levicového křídla demokratické strany, které v primárkách podporovalo Bernieho Sanderse, chce tuto částku zvýšit až na 12 USD za hodinu, zatímco Trump pouze na 10 USD. Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že prezidentství Clintonové by mohlo ohrozit restaurace a pohostinství, tedy sektory s nejnižšími platy. Je však nutné podotknout, že Clintonová byla k těmto slibům dotlačena bývalými voliči Sanderse, na kterých, cynicky řečeno, už po volbách příliš záležet nebude.
Ani těžaři ropy a rafinérie by z vítězství Clintonové neměli radost – jejím cílem je během deseti let (tedy pokud by se stala prezidentkou rovnou dvakrát za sebou) snížit spotřebu ropy v USA o třetinu. Také se postavila proti rozšíření těžby na území USA.
V příštím díle se zaměříme na potenciální dopady vítězství Trumpa.