Je Německo skutečně poškozováno současnou politikou ECB?

V Německu sílí kritika expanzivní monetární politiky ECB. Skutečně ale tato politika poškozuje německou ekonomiku, nebo jde pouze o ideologický postoj Němců, kteří se staví proti rozsáhlé monetární expanzi a politice, která by mohla znamenat návrat k vyšší inflaci?

Pokračování programu kvantitativního uvolňování může německou ekonomiku skutečně poškozovat v případě, kdyby velmi nízké sazby vedly k příliš vysokému zadlužení či vzniku bublin (například na akciovém či realitním trhu). Negativní by byl dopad politiky ECB samozřejmě i tehdy, kdyby vedla k vysoké inflaci, která by snižovala kupní sílu německých domácností a zhoršovala konkurenceschopnost korporátního sektoru.

I v takovém případě bychom ale měli mít na paměti, že podobná ztráta konkurenceschopnosti je v měnových uniích běžná právě u zemí, které se nacházejí ve stavu plné zaměstnanosti a dosahují vnějších přebytků. Vyšší inflace by navíc v takové situaci byla odrazem růstu mezd a tudíž by nemělo docházet k abnormálnímu poklesu kupní síly.

Pohled na konkrétní data ukazuje, že v Německu nelze pozorovat přílišný růst zadlužení či vznik bublin na akciovém trhu nebo na trhu s bydlením. Určité obavy může vzbuzovat jen vývoj v oblasti trhu komerčních realit. Vývoj zadlužení domácností a korporátního sektoru shrnuje první graf:

Jsou v Německu problémem inflační tlaky? Vývoj inflace v této zemi a v celé eurozóně shrnuje druhý obrázek:

Německo se nachází blízko stavu plné zaměstnanosti a to se projevuje tím, že mzdy a jednotkové náklady práce zde rostou rychleji než ve zbytku eurozóny. V takové situaci by bylo přirozené pozorovat vyšší inflaci než ve zbytku eurozóny. Jak je ale patrné z obrázku, k ničemu takovému dokonce ani nedochází. Nedochází tudíž k žádnému výraznému snížení reálných mezd. Německé protesty proti současné politice ECB tak nemají pevný základ v ekonomickém vývoji v jejich zemi.

(Zdroj: Natixis)