První měnově politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce a zároveň poslední ve stávajícím složení nepřineslo žádné překvapení. Kurzový režim zůstává i nadále v platnosti, tvrdý (ne dříve než ve druhém čtvrtletí) ani měkký (zhruba v polovině roku) závazek se nemění, a tak jediné, co ČNB aktuálně změnila, je její prognóza. Ta listopadová se totiž brzy ukázala jako velmi pesimistická – alespoň pokud jde o vývoj inflace, a tak se stalo, že inflačního cíle centrální banka dosáhla o půl roku dříve, než sama ještě v listopadu předpokládala. Redakce Patria Online připravuje k vydání rozhovor s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem.
Nová prognóza už bere v úvahu aktuální vývoj inflace a počítá s tím, že inflace zůstane nad cílem, nicméně prognóza předpokládá, že k naplnění předpokladů pro uvolnění kurzu dojde až „počínaje zhruba polovinou roku 2017“. ČNB tedy chce – slovy guvernéra – vidět robustní naplňování cíle, což neznamená zřejmě nic jiného než jeho přestřelování.
I nadále ČNB čeká výrazný růst úrokových sazeb už ve třetím čtvrtletí letošního roku. Konkrétně by tříměsíční PRIBOR podle ČNB mohl vyskočit na 0,8 %, což by mimochodem předpokládalo zvýšení sazeb ČNB o 50 základních bodů. A to je nepochybně s ohledem na vývoj kurzu koruny i politiky ECB velmi nepravděpodobné. Je to ovšem aspoň o něco méně, než s jakým růstem počítala prognóza minulá. Za pozornost stojí v prohlášení ČNB i věta, že její prognóza počítá s posílením kurzu koruny už ve druhé polovině letošního roku. Na druhou stranu sama ČNB uvádí, prognóza nepočítá s možností „překoupenosti trhu“.
Nač otálet…
Pro trhy je podstatné, že ČNB očekává, že inflace zůstane nad stanoveným cílem na horizontu měnové politiky, což je mimochodem jeden z hlavních předpokladů k uvolnění koruny z intervenčního režimu. A prognóza s takovým vývojem jednoznačně počítá. Pro ČNB to znamená, že se jí už ve druhém čtvrtletí letošního roku uvolní ruce (po vypršení tvrdého závazku) a nebude ji nic bránit vrátit koruně volnost po tři a půl roku trvání kurzového režimu. I když zároveň bankovní rada už rok říká, že nejpravděpodobnějším termínem je polovina roku 2017, není podle našeho názoru až tak důvod s exitem příliš otálet.
Trh stále více věří v brzký exit a nutí ČNB k tomu, aby masivně nakupovala eura a „tiskla“ nové koruny. Od začátku roku se díky této politice zvýšila likvidita v bankovním sektoru o dalších cca 400 mld. korun na aktuálních téměř 1,8 bilionů. Mimochodem, když se tenkrát ČNB rozhodla korunu oslabit, bylo v českém bankovním systému volných zhruba 400 miliard korun, devizové rezervy dosahovaly necelých 35 mld. eur a o záporných výnosech českých dluhopisů se tehdy mohlo jen zdát. Nyní máme v devizových rezervách možná už 95 mld. eur (odhad), volné korunové likvidity 4x více než v říjnu 2013 a do krátkodobých státních dluhopisů investují už snad jen ti, kteří spekulují na rychlé posílení koruny po exitu. A samozřejmě není jich málo, i když ten nejmasivnější nápor má možná už český trh za sebou. Na druhou stranu se však proud investorů do korun rozhodně ještě nezastavil. ČNB si slovy guvernéra stojí za názorem, že co do objemu kumulovaných devizových rezerv není nijak v podstatě omezena.
Kdy #ČNB ukončí #intervence? Co se do té doby bude dít na #forwardy? Co se bude dít poté? Vydá se #koruna cestou zpevněn...
Zveřejnil(a) Patria.cz dne 2. únor 2017
Jak to vidíme dále?
Jako nejpravděpodobnější termín exitu vidíme druhé čtvrtletí letošního roku, nicméně nemusí k němu dojít přesně v den naplánovaného měnové zasedání bankovní rady (tedy 4. května nebo 29. června). Jak už totiž avizoval jeden z viceguvernérů, měnově politickým zasedáním se může stát každé týdenní zasedání rady. A pokud jde o záporné úrokové sazby, s nimiž rada minule „strašila“, nepovažujeme jejich zavedení za příliš pravděpodobné. Zahraniční „spekulanti“ musí se zápornými tržními sazbami počítat už nyní, a tak kosmetická snaha ČNB by v tomto směru asi příliš nezafungovala. A mimochodem, tentokrát o nich na tiskové konferenci nepadlo ani slovo.
Na závěr lze jen uvést, že čím více bude muset ČNB intervenovat před exitem, tím méně se bude nejspíše muset snažit po něm. V prezentaci ČNB sice už není zmínka o připravenosti intervenovat za účelem „zmírnění případných kurzových výkyvů“, nicméně nepředpokládáme, že by centrální banka jen tak nechala korunu po exitu na pospas trhu.