Většinu svého života jsem jadernou energií vnímal velmi pozitivně. Líbil se mi její futuristický nádech, věda, která ji obklopuje, i obrovské jaderné elektrárny. O haváriích, jako byl Černobyl či Three Mile Island, jsem uvažoval jako o něčem, co jen pozdrží další posun směrem k využití této energie. V roce 2011 ale došlo k dvěma událostem. Tsunami zničila elektrárnu ve Fukushimě, vyvolala obrovskou evakuaci a způsobila škody dosahující miliard dolarů. A také jsem zjistil, že posun směrem k solárním elektrárnám je mnohem rychlejší, než jsem dříve předpokládal. Nyní jsem si proto poměrně jistý, že mé dřívější sny o jaderné budoucnosti se jen tak nenaplní.
Částečným důvodem je bezpečnost, ale není ani zdaleka tím hlavním. Nehoda ve Fukushimě sice způsobila evakuaci celého území, ale výzkum ukazuje, že mohlo jít o přehnanou reakci. Míra radiace, které tam byli lidé vystaveni, byla totiž mnohem menší, než se zpočátku zdálo. Zlepšuje se také technologie nakládání s použitým palivem. Finsko buduje podzemní sklad, který může radioaktivní odpad skladovat bezpečně po dobu 100 000 let. Podobnou technologii používá Francie, která jadernou energii využívá velmi intenzivně.
Nebezpečí jaderné havárie je sice významné, ale pravděpodobně ne tak, jak se mnozí domnívají. Fosilní paliva navíc mění celá města v toxické pasti a ve srovnání s nimi se jaderná energie zdá být hodně čistá. Jejím největším problémem tak pravděpodobně není bezpečnost, ale náklady. Řada zdrojů energie vyžaduje relativně nízké počáteční náklady. Pokud chceme zvýšit výkon solárních elektráren, stačí zvýšit počet panelů. Dokonce i frakování má nižší fixní náklady než tradiční těžba ropy a plynu. Ovšem jaderné elektrárny vyžadují masivní investice. V USA stojí nová jaderná elektrárna asi 9 miliard dolarů a získání takových zdrojů je hodně složité. Je to více peněz, než kolik si jako nejhodnotnější firma na světě celkem půjčila v roce 2016.
Pro velmi dlouhodobé projekty s velkými počátečními investicemi je vždy těžké sehnat finance, protože investoři čelí vysokému riziku. Pokud se například ekonomika projektu zhorší kvůli konkurenčním tlakům, může dojít ke ztrátě většiny investovaných peněz. A u technologií je hodně těžké dělat jakékoliv predikce na dobu vzdálenější než několik málo let. Právě u jaderné energie je největším rizikem technologický pokrok v oblasti alternativních zdrojů energie. Solární energie zlevňuje a mnohem dostupnější je i skladování elektrické energie. Jestliže budou současné trendy pokračovat, jaderné elektrárny, které by dnes mohly být ziskové, budou do několika let ztrátovým projektem a nebude existovat způsob, jak by jejich majitel mohl pokrýt jejich fixní náklady.
Navíc se ani nezdá, že by jaderná energie zlevňovala. Breakthrough Institute nedávno zveřejnil data, která ukazují, že ve většině zemí se náklady výroby jaderné energie v posledních desetiletích v podstatě nezměnily:
Neměnné náklady jaderných elektráren a klesající ceny elektráren solárních znamenají, že kdyby dnes někdo získal 9 miliard dolarů na stavbu jaderné elektrárny, jeho investice by byla velmi riziková. K tomu přidejme bezpečnostní rizika, jako jsou možné teroristické či hackerské útoky. Z jaderných elektráren se tak stávají vysoce rizikové projekty, které dotují vlády a které plýtvají jak časem, tak penězi. Možná, že někdy v budoucnu budou k dispozici malé reaktory a nové jaderné technologie. Ale v tuto chvíli pro nás jaderná energie technologií zítřka není.
Autor: ekonom Noah Smith
(Zdroj: Bloomberg)