Způsob výroby elektrické energie se poměrně brzy významně změní. Skončí totiž éra neustále většího využívání fosilních paliv. Můžeme to nazývat vrcholem fosilních paliv, který ovšem není charakteristický nedostatkem uhlí či zemního plynu, ale využíváním levnějších alternativ. Celkem můžeme hovořit o osmi významných změnách, které na energetických trzích proběhnou.
Za prvé, nepřijde žádný zlatý věk zemního plynu. V USA nastal po roce 2008 velký přebytek tohoto zdroje energie, který měl devastující dopad na těžbu uhlí. Hovořilo se o tom, že zemní plyn nám ulehčí přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům, ale zdá se, že nic takového nepřijde. Náklady na solární a větrné elektrárny totiž klesají tak rychle, že zabrání plynu, aby získal dominantní pozici. Analytici tak snižují své odhady vývoje cen uhlí a zemního plynu.
Projekce dalšího vývoje využití různých zdrojů energie pro výrobu elektřiny shrnuje následující obrázek. Podle něj by bodem zvratu pro fosilní paliva jako celek měl být rok 2025:
Zdroj: BNEF
Za druhé, podle Bloomberg New Energy Finance (BNEF) dosáhnou do roku 2040 investice do výroby elektrické energie z fosilních paliv 2,1 bilionu dolarů. Jde ovšem o malou částku ve srovnání s investicemi do obnovitelných zdrojů energií, které by měly dosáhnout 7,8 bilionu dolarů. Z toho by měly 3,4 bilionu dolarů představovat investice do solárních zdrojů, 3,1 bilionu dolarů investice do větrných elektráren a zbytek do vodních elektráren.
Za třetí, u automobilů se vrchol spotřeby fosilních paliv čeká o něco déle. Růst počtu elektromobilů ale bude mít již brzy nesmazatelný dopad na trh s elektřinou. Příkladem může být Německo, kde by velký pokrok v úsporách elektrické energie mohl vést k dlouhodobému poklesu poptávky po elektrické energii. Právě elektromobily podle BNEF tento trend otočí. Konkrétní projekce poptávky ze strany elektromobilů ukazuje první graf, druhý prezentuje porovnání celkové globální poptávky s elektromobily a bez nich:
Zdroj: BNEF
Za čtvrté, obnovitelné zdroje energie a růst významu elektroautomobilů roztočí spirálu, ve které poroste poptávka po obojím. Rostoucí objem produkce by ale na rozdíl od fosilních paliv měl vést k poklesu cen u výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů i baterií.
Za páté, dojde k prudkému poklesu cen výroby elektrické energie ze solárních a větrných elektráren. Podle BNEF dochází po každém zdvojnásobení počtu solárních panelů ve světě k 26% poklesu nákladů na jejich výrobu. To je základní vztah, který potáhne energetickou revoluci. Solární panely jsou technologií, ne palivem, a s rostoucím rozsahem výroby tak jejich cena neroste, ale naopak klesá. U větrných elektráren platí, že s každým zdvojnásobením počtu klesne náklad výroby o 19 %.
Za šesté, dochází k růstu kapacitního faktoru. Jde o procentní podíl maximálního potenciálu elektrárny, který je v praxi skutečně dosažen. U větrných farem může být například jejich maximální výkon během větrných dní 100 MW, ovšem průměr za rok dosahuje pouze 30 % této kapacity. Růst tohoto podílu znamená větší atraktivitu obnovitelných energií.
Za sedmé, objevuje se nový globální zdroj znečištění. Čína se v posledních desetiletích stala významným zdrojem emisí, ovšem v posledních letech se díky své politice stala zemí, která znečištění značně omezuje. Vedle ní je tu ovšem Indie. Očekává se, že poptávka po elektrické energii v této velké zemi s obrovskou populací prudce poroste. A pod zemí má velké zásoby uhlí, které bude chtít využít.
Za osmé, BNEF tvrdí, že výhled pro vývoj emisí oxidu uhličitého se během posledního roku značně zlepšil. Posun k obnovitelným zdrojům energií totiž probíhá nečekaně rychle. Tato rychlost však stále není dost vysoká, aby eliminovala rizika spojená s globálním oteplováním.
Autor: Tom Randall
Zdroj: Bloomberg